Čakovice

Čakovice se dříve nazývaly Čachovice či Čechovice, což bylo odvozeno od jména Čach nebo Čech.[2]

Nejstarší známá zmínka o obci je v zakládací listině Vyšehradské kapituly z roku 1088, kde jsou Čakovice vyjmenovány v majetku kapituly.[3] Poté střídaly další církevní i světské vlastníky.[3] Je jisté, že před rokem 1352 tu stál kostel.^[zdroj?] Ve středověku je v Čakovicích zmiňován statek či dvůr, roku 1698 se ve vsi nacházely tři dvory, které se v tomto roce soustředily všechny ve vlastnictví hraběte Františka Josefa Šlika, který je vlastnil až do roku 1740. V tomto období tvrz v prostředním dvoře přestavěl na zámek a byl patronem při stavbě druhého kostela.[3] Při požáru v roce 1842 bylo zničeno přes polovinu vsi.[3]

Roku 1850 zde Alexander Schoeller, majitel statků v Čakovicích, Miškovicích a Ctěnicích, založil cukrovar.[3] Roku 1851 byla postavena silnice do Prahy.[3] Roku 1872 byla přes Čakovice otevřena nová železnice a téhož roku vznikla v Čakovicích první pošta.[3] Roku 1881 započala výstavba první čakovické školy (dnešní gymnázium) a roku 1881 byl též vysvěcen nový kostel.[3] Roku 1884 bylo zřízeno prvních několik svítilen veřejného osvětlení, zřejmě plynových, roku 1920 pak první elektrické (na hlavní silnici, Staré návsi a v ulici k nádraží), roku 1923 byla dokončena elektrifikace i v domech.[3] Roku 1913 začala být budována první kanalizace a dlážděna silnice.[3] Roku 1921 byla zřízena obecní knihovna.[3] Roku 1925 bylo zahájeno autobusové spojení do Vysočan, kterým bylo doplněno již půl století existující vlakové spojení.[3] 15. ledna 1926 byly Čakovice povýšeny na městys.[3] Roku 1968 byly Čakovice připojeny k Praze.[2] Roku 1928 byl položen základní kámen ke stavbě sokolovny a téhož roku Severočeská továrna (později Veltechna a ZPA) začala se stavbou továrních budov.[3] 28. října 1936 byla otevřena nová škola, Dr. Edvarda Beneše.[3] Roku 1953 bylo v budově staré školy zřízeno gymnázium, které bylo v roce 1964 přestěhováno do zámku a v roce 1973 na Prosek, roku 1971 byla v zámku otevřena lidová škola umění.[3] Od roku 1947 začala rozsáhlá bytová výstavba pro n. p. Avia.[3] Roku 1952 byla do Čakovic zavedena trolejbusová linka, v provozu byla do roku 1965.[3] Roku 1954 Spartak Avie zahájil stavbu sportovního stadionu.[3]

Roku 1968 byly Čakovice připojeny k Praze, zachovaly si však svůj místní národní výbor. V roce 1990 se staly sídlem městské části Praha-Čakovice, k níž patří ještě Miškovice a Třeboradice. V oblasti rozšířené působnosti patřily až do roku 2007 pod Kbely (Praha 19), poté pod Letňany (Praha 18). Roku 2002 byl městské části udělen znak a prapor.[3]

V roce 1982 byl otevřen masokombinát, který ovšem fungoval jen do roku 1993.[3] V rámci systematické likvidace českého cukrovarského průmyslu byl v 90. letech 20. století zastaven i provoz čakovického cukrovaru,[4] jehož areál je od té doby adaptován k různým účelům, od průmyslových a logistických přes administrativní, ubytovací, sporotvní a společenské. Filtrační věž z roku 1934 a přilehlé prostory byly přestavěny na tzv. „Cukrovar Čakovice office park“ s loftovými kancelářemi.[4]

• kostel svatého Remigia – novorománský kostel z let 1878–1881 postavený podle plánů Karla Scheinera. Roku 1904 byla přistavěna křestní kaple podle projektu Kamila Hilberta. Na stejném místě stál kostelík již od středověku.
• Čakovický zámek

Po připojení Čakovic k Praze bylo nutno přejmenovat některé ulice kvůli jejich duplicitě s pražskými ulicemi. Vznikl zde proto systém pojmenování ulic podle československých řek. Další ulice byly systematicky pojmenovány se vznikem sídliště AZL.[2]

Jedná se o ulice Doubravská, Dyjská, Jizerská, Kysucká, Litavská, Lužnická, Myjavská, Něvská, Niská, Oderská, Ostravická, Otavská, Radbuzská, Svitavská, Svratecká, Úslavská, Vážská.[2]

Velká část Čakovických ulic nese díky místnímu cukrovaru (dnes již mimo provoz) název ulice odvozený z cukru. Najdete tu ulice jako Kostková, Třtinová, Cukrovarská, Homolová, Krystalová, Cukerní a další.

Nové ulice nesou i jména významných osobností, jako třeba ulice Bermanova, pojmenována po významném českém operním pěvci, hudebním skladateli a libretistovi Karlu Bermanovi.[5]

• 
  Čakovický zámek
• 
  Kostel svatého Remigia
• 
  Bývalý cukrovar
• 
  Zima v Čakovicích