Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia

Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia byla přijata Valným shromážděním OSN 8. prosince 1948 jako rezoluce Valného shromáždění 260. Úmluva vstoupila v platnost 12. ledna 1951.[1]

Zapojení do Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia
     Podepsali a ratifikovali
     Přistoupili
     Pouze podepsali

Úmluva definuje genocidu jako zločin podle mezinárodního práva a byla výsledkem kulminace činnosti polsko-židovského právníka Lemkina. Úmluva byla v ČSR publikována pod č. 32/1955 Sb.

Definice OSN

Čl. II.:

V této Úmluvě se genocidou rozumí kterýkoli z níže uvedených činů, spáchaných v úmyslu zničit úplně nebo částečně některou národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu jako takovou:

a) usmrcení příslušníků takové skupiny;
b) způsobení těžkých tělesných ublížení nebo duševních poruch členům takové skupiny;
c) úmyslné uvedení kterékoli skupiny do takových životních podmínek, které mají přivodit její úplné nebo částečné fyzické zničení;
d) opatření směřující k tomu, aby se v takové skupině bránilo rození dětí;
e) násilné převádění dětí z jedné skupiny do jiné.[2]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Convention on the Prevention and Punishment of the Crime of Genocide na anglické Wikipedii.

  1. Status of the Convention. treaties.un.org [online]. [cit. 18-07-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 24-09-2014.
  2. http://www.osn.cz/wp-content/uploads/2015/03/umluva-genocida.pdf

Literatura

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.