Údraž

Údraž je vesnice, část obce Albrechtice nad Vltavou v okrese Písek. Nachází se asi 3 km na sever od Albrechtic nad Vltavou. Prochází zde silnice II/138. Je zde evidováno 110 adres.[2] V roce 2011 zde trvale žilo 124 obyvatel.[3]

Údraž
Památník obětem první světové války
Lokalita
Charaktervesnice
ObecAlbrechtice nad Vltavou
OkresPísek
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°16′55″ s. š., 14°18′38″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel124 (2011)[1]
Katastrální územíÚdraž (10,64 km²)
PSČ397 01
Počet domů90 (2011)[1]
Údraž
Další údaje
Kód části obce264
Kód k. ú.600261
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Údraž je také název katastrálního území o rozloze 10,64 km2.[4]

Historie

Území bylo osídleno již v pravěku a v raném středověku.[5] První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1469.[6] Blízko se nacházela ves Palčice, která zanikla v 16. století.[7][8] Původně zde byly tvrze dvě (horní a dolní) a pivovar. V roce 1711 koupil statek Údraž Adam František ze Schwarzenbergu.[9]

Památky

  • Kaple se zvoničkou, čtvercového půdorysu, zasvěcená Panně Marii Lurdské se nachází na návsi.[10]
  • Vedle kaple se na kamenném podstavci nalézá kříž rodiny Hanusovy. Na kulatém štítku kříže je nápis: TENTO POMNÍK LIDSKÉ SPÁSY VĚNUJÍ JOSEF a MARIE HANUSOVI čís. 28 v ÚDRAŽI památce svého milovaného syna VÁCLAVA, vojína 8. pluku kyrysníků, jenž v bitvě u Hradce Králové 3. července 1866 ve věku 24 let život svůj za vlast dokonal. ODPOČÍVEJ V POKOJI – PO BOJI! Na podstavci je uvedená datace 1867.
  • Další zdobný kříž na vysokém kamenném podstavci se nalézá na rozcestí u silnice II/138 vedoucí do vesnice.
  • V katastrálním území Údraž jsou dvě mohylová pohřebiště (mohylníky), chráněná jako kulturní památky. Bylo zde poměrně velké slovanské pohřebiště z 8. a 9. stol.[5][11] Je zde celkem 38 mohyl, 6 mohyl bylo v zimě 2020/2021 poničeno při těžbě dřeva.[7]

Galerie

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 189.
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-09.
  5. LUTOVSKÝ, Michal. Jižní Čechy v raném středověku : slovanské osídlení mezi Práchní a Chýnovem. České Budějovice: Veduta, 2011. ISBN 978-80-86829-68-5. S. 37,58,63,132-136,142,238.
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 224.
  7. Archeologové zkoumají v Píseckých horách šest vzácných mohyl, které poničili lesníci. České Budějovice [online]. 2021-05-18 [cit. 2021-05-21]. Dostupné online. (česky)
  8. Údraž: Tajemný les Palčice. Sever [online]. 2006-04-23 [cit. 2021-05-21]. Dostupné online. (česky)
  9. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě s ve Slezsku (V) Jižní Čechy. Příprava vydání Karel Tříska a kolektiv. Praha: Svoboda, 1986. S. 202.
  10. HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku.. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska., 2011. S. 108.
  11. Poničené mohyly jako důsledek těžby dřeva. Při boji s kůrovcem často prohrávají archeologické památky. iROZHLAS [online]. [cit. 2021-05-21]. Dostupné online. (česky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.