Úředně ověřený podpis

Legalizaci lze provést pouze u listin v českém nebo slovenském jazyce (v jiných jazycích jen v případě, že je k dispozici úředně ověřený překlad). Legalizace probíhá tak, že se žádající osoba před ověřující osobou na listinu vlastnoručně podepíše nebo podpis na listině uzná za svůj vlastní. Pokud žadatel nemůže číst nebo psát, provede se legalizace za účasti dvou svědků. Legalizace se na listině označí ověřovací doložkou a úředním razítkem. O legalizaci se provede záznam do ověřovací knihy.[2]

Legalizaci může za příslušný orgán provádět pouze osoba, která splňuje kvalifikační podmínky určené zákonem. Těmito kvalifikačními podmínkami jsou zvláštní odborná způsobilost pro výkon správních činností při správě matrik a státního občanství, odborná způsobilost matrikáře nebo složení zkoušky.[2]

Advokát může provést ověření podpisu jen v případě, že podepisující osoba před ním listinu vlastnoručně podepíše a jen v případě, že je úřední ověření podpisu vyžadováno právním předpisem. Ověřování musí advokát provádět osobně, případně tímto úkonem může pověřit koncipienta, který má alespoň dva roky praxe.[6]

Vůči orgánům veřejné moci lze k témuž účelu použít také datovou schránku, ne však v případě, že se jedná o společný úkon více osob.[9]

Zákony stanoví, kdy je použití úředně ověřeného podpisů povinné pro platnost určitého úkonu. Mezi takové úkony patří například:

• zápis do veřejného rejstříku[10]
• vznik, změna, zrušení nebo zánik obchodní společnosti[11]
• dohody o úpravě majetkových poměrů, bydlení a výživného před nesporným rozvodem[12]
• žádost o zřízení datové schránky[13]