Participativní demokracie

Participativní demokracie (také účastnická demokracie nebo aktivní demokracie) je typ demokracie, který se – na rozdíl od čistě zastupitelské demokracie – snaží o maximální zapojení občanů do politického a veřejného života společnosti. Jedná se o politickou praxi, jejímž klíčovým cílem je široká účast voličů na fungování politického systému. Věří tomu, že lidé mají právo vyjadřovat se k veřejným věcem a určovat směr dalšího vývoje po celou dobu volebního období, nikoliv jen aktem volby. Usiluje o návrat k původnímu významu slova demokracie (řecky demos = lid, Kratos = vláda).

Cílem participativní demokracie je vytvořit takové procesy, které zásadně rozšíří rozhodovací a poradní pravomoci občanů bez přímého mandátu získaného ve volbách. Protože k uvědomělému rozhodování je nezbytný dostatek informací, součástí této praxe je i zajištění jejich přenosu směrem k veřejnosti.

Řada teoretiků tvrdí, že pouze široký zájem občanské společnosti, nevládních a neziskových organizací o veřejné věci může zajistit vznik skutečně funkční demokracie.

Z českých politických stran a hnutí jsou největšími zastánci participativní demokracie Česká pirátská strana, Svoboda a přímá demokracie, Svobodní či Strana zelených.

Varianty participativní demokracie

Lisabonská smlouva

Participativní demokracie je obsažena v Lisabonské smlouvě, která patří k základním dokumentům definujícím Evropskou unii.[1] Smlouva podtrhuje význam konzultací a také dialogu se sdruženími, občanskou společností, sociálními partnery, církvemi a nekonfesijními organizacemi.[2]

Související články

Reference

  1. Participativní demokracie v Lisabonské smlouvě. europa.eu [online]. [cit. 2011-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-10.
  2. Participativní demokracie v evropské ústavní smlouvě

Odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.