Íobatés
Íobatés (latinsky Iobates) byl v řecké mytologii lycký král, tchán Proita, krále v Tírynthu a byl také tchánem hrdiny Bellerofonta.
Íobatés | |
---|---|
Děti | Filonoé Antea |
Příbuzní | Laodameia, Hippolochus a Isander (vnoučata) |
Funkce | panovník |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jeho dcera Antea či Stheneboia, provdaná za krále Proita, se zamilovala do hrdiny Bellerofonta, který se uchýlil k jejímu otci. Jelikož nebyla úspěšná, otočila vše proti Bellerofontovi a obvinila jeho, že ji chtěl znásilnit. Protože Proitos ani na její žádost nechtěl trestat svého hosta, poslal jej ke svému tchánovi, králi Íobatovi se zapečetěným dopisem, v němž provinění popisoval a žádal o potrestání.
Jenže ani králi Íobatovi to nebylo po chuti, přesto však vymyslel, že uloží Bellerofontovi úkol, který nebude moci splnit a ohrozí se na životě. Poručil mu totiž, aby zabil hroznou obludu Chiméru, příšeru se lví hlavou, kozím tělem a hadím ocasem. Bellerofontovi však pomohli i bohové a jeho okřídlený kůň Pégasos, na němž se vznesl a shora do ní střílel šípy. Nakonec jí vrazil do chřánu kopí s hroudou olova, ta se ohněm v jejím krku roztavila, stekla dovnitř a spálila jí útroby.
Ani to však králi Íobatovi nestačilo, poslal jej ještě do války proti Solymiům a Amazonkám, kde si Bellerofón opět vedl skvěle a nepřítele porazil. Potom ale král zapochyboval o obvinění, nechal si všechno vysvětlit a poté Bellerofonta zbavil viny a prosil ho o odpuštění. Navíc mu dal svou dceru Filonoé za manželku a jmenoval ho dědicem lykijského trůnu.
Literatura
- Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
- Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
- Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
- Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky