Émile Clapeyron

Benoît Paul Émile Clapeyron [bə.nwa pɔl e.mil klapɛʁɔ̃]IPA (26. února 1799 Paříž28. ledna 1864 Paříž) byl francouzský fyzik a inženýr.

Benoît Paul Émile Clapeyron
Rodné jménoBenoît Paul Émile
Narození26. ledna 1799
Paříž
Úmrtí28. ledna 1864 (ve věku 65 let)
Paříž
Alma materÉcole polytechnique
Mines ParisTech
Povolánífyzik, inženýr a vysokoškolský učitel
ZaměstnavatelPetrohradská státní univerzita
Oceněnídůstojník Řádu čestné legie
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Émile Clapeyron se narodil v Paříži, studoval na École Polytechnique a na École des Mines de Paris. Ve 40 letech zahájil inženýrskou praxi. Roku 1820 odjel spolu s Gabrielem Lamé do Petrohradu, kde byl pověřen vedením důležitých staveb (mj. oprava chrámu sv. Izáka) a stal se profesorem matematiky a mechaniky na škole pro veřejné práce. Po desetiletém pobytu v Rusku se v roce 1830 vrátil do Francie, kde doznívala červencová revoluce, a začal stavět železnice, nejprve dohlížel na stavbu první železnice z Paříže do Saint-Germain, poté dohlížel na stavbu severní dráhy. Tuto stavbu vedl až do své smrti.

Oženil se s Mélanie Bazaine, dcerou matematika a mostního inženýra Pierre-Dominique Bazaine. V roce 1858 se stal členem Académie des sciences.

Dílo

Émile Clapeyron byl výborný teoretik i konstruktér. V mechanice vytvořil teorii spojitého trámu, teorii kleneb, novou mechanickou teorii tepla a teorii pružných per. První tři teoretické práce zásadně ovlivnily stavbu mostů, teorie pružných per konstrukci lokomotiv a železničních vagonů.

Ottův slovník naučný ho hodnotil takto: „Vynikal nejen jako praktický inženýr, ale též jako učenec, položiv základy k mnohým theoriím v mechanice a v naukách inženýrských. Při všem, čeho se chopil, svou samostatností a původností dodělával se skvělých výsledků. Stavěl železnice, navrhoval veliké železné mosty, a když Robert Stephenson zpěčoval se dodati lokomotivu na větší stoupání než 1:200, sestrojil ji sám.“

Přispěl i k rozvoji matematiky, ceněna byla zejména jeho práce z roku 1834 o Carnotově větě Mémoire sur la puissance motrice de la chaleur (Pojednání o hybných silách tepla), kde v grafu zobrazil cyklus popsaný Carnotem. Jeho dílem je vyjádření stavové rovnice ideálního plynu v dnešní podobě, která nese jeho jméno Clapeyronova rovnice.

Clapeyron podstatně přispěl ke Clausiovu dílu, vyjádření křivky syté páry - závislosti tlaku nasycené vodní páry na teplotě. Obecná rovnice je pojmenována po obou Clausiovou a Clapeyronovou rovnicí. Ta je jedním ze základních vztahů termodynamiky atmosféry[1]

Připomínka

Je jedním ze 72 významných mužů, jejichž jméno je zapsáno na Eiffelově věži v Paříži.

Reference

  1. .SOBÍŠEK, Bořivoj, a kolektiv. Meteorologický slovník výkladový a terminologický. 1. vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí České republiky, 1993. 594 s. ISBN 80-85368-45-5. Heslo Clausiova a Clapeyronova rovnice, s. 271.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.