Élektra (Sofoklés)

Élektrá (též Élektra, či Elektra) je tragédie starořeckého dramatika Sofokla vyprávějící o mykénské princezně Élektře, dceři jednoho z nejslavnějších řeckých hrdinů z Trójské války - krále Agamemnóna. Datum vzniku je neznámé, ale podle různých stylistických podobností se hrami Filoktétés (409 př. n. l.) a Oidipus na Kolónu (401 př. n. l.) se předpokládá, že ji autor napsal spíše na konci své kariéry.

Élektra
AutorSofoklés
Původní názevἨλέκτρα
Jazykstarořečtina
Žánrřecká tragédie
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsazení

Koná se za doby mytické v Mykénách před královským palácem. [1]

Děj

Předcházející děj

Klytaimnéstra společně se svým milencem a pozdějším manželem Aigisthem zavraždila svého manžela krále Agamemnóna poté, co se vrátil z Trójské války domů. Důvodem bylo, že obětoval jejich dceru Ífigeneiu v Aulidě, aby usmířil bohyni Artemidu. Agamemnón sice tento krutý čin provést nechtěl, hnusil se mu totiž, ale neodolal nátlaku svého bratra spartského krále Meneláa, který chtěl už konečně doplout k Tróji a vyvrátit ji.

Děj hry

Élektrá touží pomstít svého otce. Z vyhnanství se nepoznán vrací její bratr Orestés, se kterým později zabijí svou matku i jejího nového manžela. Nejdříve zabijí matku Klytaimnéstru a na závěr dramatu Aigistha. [2]

Postava Élektry

Sofoklés vykreslil Élektru jako zcela nesmiřitelnou a i za cenu vlastního sebezničení jednající odvážnou dívku, která se nehodlá srovnat s tím, že by vrazi jejího otce nebyli potrestáni. Élektřina sestra Chrýsothemida prohlašuje, že otcovy smrti také želí, ale, jak tvrdí, podřizuje se nutnosti situace; čímž ovšem, nedovolujíc si proti matce a nevlastnímu otci nic říct, zároveň těží z takových okolností osobní prospěch, a je obviňována Élektrou, že její nečinnost nepochází z nutnosti, ale prospěchu. Sofoklés dal velký důraz na popis Klytaimnéstřiny zlé povahy, která by se v případě nouze neštítila ani vraždy svého dítěte (k té nedojde, ale náznaků, že by jí byla schopna, je v dramatu několik). Orestés s Élektrou nemají pro svou matku nejmenší pochopení a celou situaci vnímají jako spravedlivý trest.

Ukázka

ÉLEKTRÁ k Orestovi
Probůh, nenechej
ho dále mluvit, rozváděti řeč!
Co nejrychlej ho usmrť, usmrť ho
a předhoď hrobařům, jichž hoden je,
pryč z našich očí! To jen může mi
být někdejších mých strastí úlevou. [3]

Élektřina rodina

Jiné hry s podobnou tematikou

Všichni tři hvězdní dramatici Aischylos - Sofoklés - Eurípidés se pověstem kolem Agamemnóna věnovali:

Aischylos

Sofoklés
  • Élektrá - zaměřuje se zejména po nesmiřitelnou a nikdy neuhýbající povahu Élektry

Eurípidés

Élektrá v Národním divadle v Praze

Národní divadlo v Praze Élektru nikdy neuvedlo (stav k roku 2013), čtyřikrát však uvedlo stejnojmennou operu Richarda Strausse, která ze Sofokla čerpá. Opera byla hrána v letech 1910 - 1912, 1933 - 1935, 1961 - 1964 a v roce 1995. [4]

Reference
  1. SOFOKLÉS. Tragédie. Praha: Svoboda, 1975. S. 80.
  2. SOFOKLÉS. Tragédie. Praha: Svoboda, 1975. S. 79–156.
  3. SOFOKLÉS. Tragédie. Praha: Svoboda, 1975. S. 155.
  4. Elektra [online]. Národní divadlo [cit. 2013-07-03]. Dostupné online.

Literatura
  • SOFOKLÉS. Tragédie. Praha: Svoboda, 1975.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.