Édouard Baldus

Baldus původně vystudoval jako malíř a měl také pracoval jako kreslíř a litografik, ale jen do chvíle, než v roce 1849 přešel na fotografii.

V roce 1851 byl Édouard Baldus jedním z pěti vybraných fotografů (Gustave Le Gray, Auguste Mestral, Édouard Baldus, Hippolyte Bayard a Henri Le Secq), kteří dostali zakázku nazvanou Mission héliographique. Jejich úkolem bylo vytvoření fotografické dokumentace francouzské architektury vyhlášené vládní organizací Úřad historických památek (Commission des Monuments Historiques).[1] Fotografové měli zdokumentovat historické budovy, mosty a památky, z nichž mnohé byly zbourány, aby uvolnily cestu pro velké pařížské bulváry, které nechal postavit na příkaz Napoleona III. prefekt Baron Georges-Eugène Haussmann.

Vysoká kvalita jeho práce mu pomohla získat vládní podporu pro projekt s názvem Les Villes de France Photographiées – další série architektonických pohledů na Paříž a provincie navržené se záměrem vzbudit zájem národa o římskou a středověkou minulost.

V roce 1855 jej pověřil baron James de Rothschild, předseda Chemin de Fer du Nord, udělat sérii fotografií, které měly být použity jako součást dárkového alba pro královnu Viktorii a prince Alberta jako suvenýr z návštěvy ve Francii o rok později. Bohatě vázané fotografické album stále patří mezi poklady královské knihovny Windsorského hradu.

V roce 1856 dokumentoval Baldus škody způsobené vydatnými srážkami a přetékáním řek v Lyonu, Avignonu a Tarasconu.

Stal se velmi dobře známým po celé Francii svým fotografickým úsilím. Jeden z jeho největších úkolů bylo zdokumentovat stavbu muzea Louvre.

Baldus používal papírové negativy o rozměru 10×14 palců.[2] Z těchto negativů pořizoval kontaktní tisky 1:1. Když chtěl pořídit obraz větší, pokládal kontaktní kopie vedle sebe, což mělo panoramatický účinek.[3] Baldus proslul velikostmi svých obrazů, například panorama přibližně z roku 1855, složené z několika negativů, dosahovalo délky přes dva metry.

Baldus často své negativy retušoval, například ponechával jen budovy a stromy, na bílou oblohu přidával mraky a na jednom snímku z roku 1851 dal dohromady části z deseti různých negativů a vytvořil kompozitní tisk středověkého kláštera Saint-Trophime v Arles.