Ázerbájdžánská národní knihovna

Knihovna byla založena v roce 1922 a 23. května 1923 byla otevřena.[1] Původně nesla jméno Všeobecná knihovna a státní depozitář knih Ázerbájdžánu a sídlila v budově, v níž nyní sídlí prezidium Ázerbájdžánské národní akademie věd.[2] Roku 1939 byla pojmenována po Mirzə Fətəli Axundovovi. Současná budova knihovny v centru Baku byla navržena v roce 1947 architektem Mikayilem Hüseynovem[3], a byla dokončena roku 1959. Její exteriér zdobí sochy básníků jako Nizámí, Mahsati nebo Alexandr Puškin . Status národní knihovny byl knihovně udělen v roce 2004.

Knihovna má asi 4,5 milionu jednotek médií,[1] včetně rozsáhlých historických fondů a hudebního oddělení s asi 175.000 kusů médií (notových záznamů, knih, časopisů a hudebních nosičů).[2] Je to jediná knihovna, která má mikrofilmy a fotografie ázerbájdžánských novin z doby před dobytí Rudou armádou v roce 1920. Knihovna má 13 studoven. Je to prezenční knihovna bez možnosti absenčních výpůjček.