Mirzə Fətəli Axundov

Mirzə Fətəli Axundov (psán též Mirza Fatali Achundov; 12. července 1812 - 9. března 1878) byl ázerbájdžánský[1][2] spisovatel, dramatik, literární kritik, lingvista, nacionalista, postosvícenský filozof a propagátor ateismu.[3] Zahájil novou fázi vývoje ázerbájdžánské literatury a byl autorem prvního návrhu, jak psát turkický jazyk latinkou. Byl také jedním z předchůdců moderního íránského nacionalismu.[4] Psal ázerbájdžánsky, persky a rusky.

Mirzə Fətəli Axundov
Narození12. července 1812
Şəki
Úmrtí10. března 1878 (ve věku 65 let)
Tbilisi
Povoláníspisovatel, dramatik, literární kritik, filozof a umělec
Alma materŠkola Nuchinského ujezdu
Žánrlyrická poezie a dramaturgie
OceněníŘád sv. Anny 3. třídy
Řád slunce a lva 2. třídy
Řád slunce a lva 3. třídy
Řád Medžidie 4. třídy
Kříž Za službu na Kavkaze
… více na Wikidatech
DětiRəşid Axundov
PříbuzníFətəli Axundov (vnuk či vnučka)
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mirza Fatali Akhundov na anglické Wikipedii.

  1. [Russian Azerbaijan (1905–1920): the shaping of a national identity in a Muslim community. Cambridge University Press, Boston, 1985.
  2. Kolarz W. Russian and Her Colonies. London. 1953. pp 244–245
  3. M. Iovchuk (ed.) et el. [The Philosophical and Sociological Thought of the Peoples of the USSR in the 19th Century http://www.biografia.ru/about/filosofia46.html]. Moscow: Mysl, 1971.
  4. Tadeusz Swietochowski, Russia and Azerbaijan: A Borderland in Transition (New York: Columbia University Press), 1995, page 27-28:

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.