Luděk Munzar
Luděk Munzar (* 20. marec 1933, Nová Včelnice u Kamenice nad Lipou – † 26. január 2019, Praha - Modřany[1]) bol český herec.
Luděk Munzar | |
---|---|
Narodenie | 20. marec 1933 Nová Včelnice u Kamenice nad Lipou, Česko-Slovensko |
Úmrtie | 26. január 2019 (85 rokov) Praha, Česko |
Povolanie | herec |
Manželka | Naděžda Musílková (1957 - r. 1964) Jana Hlaváčová |
Deti | Johana (* 1962) Barbora (* 1971) |
Životopis
Absolvoval Vyšší hospodářskou školu v Hradci Králové. V rokoch 1952 až 1956 študoval herectvo na pražskej DAMU v ročníku vedenom Vítězslavom Vejražkom[2]. Po ukončení štúdia nastúpil na sezónu 1956 – 1957 do Městského divadla v Mladej Boleslavi. Od októbra 1957 sa stal členom činohry Národného divadla v Prahe. Na českej prvej scéne vystupoval do roku 1990, kedy odišiel spolu so svojou manželkou kvôli nezhodám s vtedajším vedením činohry.
Úspešne pracoval aj v dabingu a v televízii.
V roku 1957 sa oženil s bábkoherečkou Naděždou Musílkovou, s ktorou má dcéru Johanu (* 1962). V roku 1964 sa rozviedli a exmanželka s ich dcérou a druhým manželom v roku 1968 emigrovali. Jeho druhou manželkou sa stala herečka Jana Hlaváčová, spolu majú dcéru Barboru (* 1971), ktorá je tiež herečkou. Vyženil aj dcéru Terezu (* 1963), ktorú mala Jana Hlaváčová z prvého manželstva so zosnulým hercom Jiřím Michným.
„ | Krejčova inscenace Romea a Julie v Národním divadle s Třískou a Tomášovou a Munzarem jako Merkuciem byla pro mě zjevením. Tříska a Munzar byli mými vzory. Chtěl jsem se jim vyrovnat. | “ |
– Jaromír Hanzlík[3] |
Ocenenia
- 1968, vyznamenanie Za vynikajúcu prácu
- 1977, zaslúžilý člen Národného divadla
- 1982, titul zaslúžily umelec
- 2011, Cena Thálie za celoživotné majstrovstvo v obore činohra
Referencie
- https://www.novinky.cz/kultura/495620-zemrel-herec-ludek-munzar.html
- Jiří Janoušek: Tváře bez svatozáře, Práce, Praha, 1987, str. 234
- Jaromír Hanzlík, Album úsměvů I., vyd. Album s. r. o., 2002, str. 81, ISBN 80-903176-1-8
Literatúra
- František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 57, ISBN 80-200-0782-2
- František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 290
- František Černý: Pozdravy za divadelní rampu, Divadelní ústav, Praha, 1970, str. 13, 103, 141, 143, 202
- František Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945 – 1955, Academia, Praha, 2007, str. 447, ISBN 978-80-200-1502-0
- Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 276, 292, 298, 370, 389, ISBN 80-207-0419-1
- Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 133, 169, 170, 180, 390, 427–8, 446, ISBN 80-204-0493-7
- Jiří Janoušek: Tváře bez svatozáře, Práce, Praha, 1987, str. 221–230, 234
- Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 321–2
- Hana Konečná a kol: Čtení o ND, Odeon, Praha, 1983, str. 303, 330, 335, 385, 400, 401
- Miloš Smetana: Jan Tříska, nakl. XYZ, Praha, 2004, str. 27, ISBN 80-903399-5-6
- Ondřej Suchý, Oldřich Dudek: Ljuba jako vystřižená, Melantrich, Praha, 1986, str. 95