Ladislav Stroupežnický
Ladislav Stroupežnický (* 6. január 1850, Cerhonice[1] – † 11. august 1892, Praha) bol český dramatik a dramaturg Národného divadla.
Ladislav Stroupežnický | |||
| |||
Narodenie | 6. január 1850 Cerhonice | ||
---|---|---|---|
Úmrtie | 11. august 1892 (42 rokov) Praha | ||
Manželka | Anna Turková (1890 -) | ||
Odkazy | |||
Commons | |||
Životopis
Mladosť
Nemal žiadne literárne vzdelanie. Absolvoval iba dve triedy reálky v Písku a potom sa stal vo svojom rodisku praktikantom na premonštrátskom veľkostatku, kde pracoval jeho otec ako hospodársky správca.
Vo svojich sedemnástich rokoch, v noci na posiedke, omylom vystrelil po hájnikovi, na čo sa v pominutí mysle pokúsil o samovraždu. Rana mu odtrhla spodnú čeľusť a nos a aj po ročnom pobyte v nemocnici a po plastike mu až do konca života zostala zohavená tvár.[2]
Pôsobenie v Prahe
Čoskoro po nehode sa presťahoval do Prahy, kde prispieval do niekoľkých časopisov. Najprv sa snažil presadiť ako humorista. V tom čase pracoval ako úradník v poisťovni, neskôr ako pisár na daňovej správe. Roku 1882, keď sa po požiari začalo znovu budovať pražské Národné divadlo, stal sa až do svojej smrti jeho prvým dramaturgom. V tejto funkcii musel prekonávať rad prekážok a odrážať útoky nepriateľov, ale jeho prísnosť a vysoké nároky voči dramatikom získali divadlu vysoký kredit už v jeho začiatkoch.[2]
Dňa 22. mája 1890 sa oženil s herečkou Annou Turková (1855-1909). Žili spolu v Prahe, Na Zderaze.[3] Zomrel v roku 1892 na týfus.[2]
Je pochovaný na Olšanských cintorínoch v Prahe. V rovnakom hrobe je pochovaná aj jeho manželka.[2]
Citát
„ | Jeho literární úspěchy byly kupodivu rané; už jedenadvacetiletý vtrhl do čtenářské obce populární kdysi humoreskou "Kantorovy trefuňky", záhy obsadil svými příspěvky Humoristické listy i Palečka a včas odbyl si také divadelní křtiny nejprve neškodným propadnutím a pak dvojím dočasným úspěchem, takže Stroupežnický třicátník byl známou osobností tehdejší pražské literatury. Rád si s několika přáteli poseděl, popil, požertoval, v úřadě byl prý sám šprým a samá taškařina, lidé ho měli rádi pro jeho čestnou a nesmlouvavou povahu. | “ |
– Jaroslav Kvapil[4] |
Dielo (výber)
Dráma
- Černé duše
- Naši furianti
- Noviny a karty
- Paní mincmistrová
- Sirotčí peníze
- Velký sen
- Zvíkovský rarášek
- Zkažená krev
- Na Valdštejnské šachtě
- Václav Hrobčický z Hrobčic
- V panském čeledníku
- Vojtěch Žák, výtečník
- Král Třtina
Próza
- Z mé cesty do Italie
- Lidé směšní a ubozí
- Rozmarné historky
Poézia
- Na stepi – epická báseň
- Rabiho perla – epická báseň
- Den soudu – epická báseň
Referencie
- Matričné záznam o narodenia a krste
- SZABO, Miloš. Pražské hřbitovy. Olšanské hřbitovy III.. Praha : Libri, 2011. 245 s. ISBN 978-80-7277-487-6. S. 56.
- SZABO, Miloš. Pražské hřbitovy. Olšanské hřbitovy III.. Praha : Libri, 2011. 245 s. ISBN 978-80-7277-487-6. S. 57.
- KVAPIL, Jaroslav. O čem vím. Praha: Orbis, 1932, str. 238–9
Literatúra
Externé odkazy
- Ladislav Stroupežnický v archíve ND Praha
- Ladislav Stroupežnický v archíve ND Brno
- Ladislav Stroupežnický v Internet Movie Database (po anglicky)
- Ladislav Stroupežnický v Česko-Slovenskej filmovej databáze
- Ladislav Stroupežnický na ČFN
- Ladislav Stroupežnický na FDb.cz
- Ladislav Stroupežnický v souborném katalogu Akademie věd ČR
- Úplný text hry Naši furianti
- Vybraná díla Ladislava Stroupežnického volně dostupná v Krameriovi Městské knihovny v Praze
- Lidový jazyk v Stroupežnického „Našich furiantech“
Zdroj
Tento článok je čiastočný alebo úplný preklad článku Ladislav Stroupežnický na českej Wikipédii.