Bratříčku, zavírej vrátka

Bratříčku, zavírej vrátka je názov prvej LP platne Karla Kryla z roku 1969. Vydal ju Panton, producentom albumu bol Jiří Černý.

Bratříčku, zavírej vrátka
Obrázok albumu môže byť použitý iba so súhlasom držiteľa autorských práv
Štúdiový album - Karel Kryl
Dátum vydania 24. marec 1969
Nahraný 1967 – 1968,
štúdio Československého rozhlasu, Ostrava
Žáner folk
Dĺžka 45:23 min.
Vydavateľstvo Panton
Karel Kryl – Chronológia
' Bratříčku, zavírej vrátka
(1969)		 Rakovina
(1969)

Vznik albumu

Album zostavil Jiří Černý z nahrávok ostravského rozhlasu, kde za nahrávkami stál Miloš Zapletal. Manželia Černí najprv Krylove piesne zaraďovali do rozhlasovej hitparády Čtrnáct na houpačce (ako prvá sa v apríli 1968 vysielala pesnička „Smutné ráno“ v podaní Hany Ulrychovej, potom „Pieta“),[1]piesne však neboli úspešné a hneď z hitparády vypadávali. To bol jeden z dôvodov, prečo odmietli Černého návrh na Krylov album v Supraphone na konci roku 1968. Ďalším dôvodom bolo to, že v Supraphone mali v tom čase skôr predstavu o samplerovom albume rôznych pesničkárov z práve sa rodiacej prvej generácie českých folkových spevákov. Úspech v Houpačke zaznamenala až pieseň „Bratříčku, zavírej vrátka“ nasadená 8. decembra,[2] prvý raz skončila na druhom mieste, naledujúcu Houpačku vyhrala a držala sa tam až do poslednej Houpačky 30. marca 1969, kedy bola zakázaná už aj repríza programu.[3] To už sa ale v Supraphone báli s Jiřím Černým na Krylovom albume spolupracovať a Černý ho ponúkol druhému vydavateľstvu – Pantonu, kde ho hneď prijal riaditeľ Jan Hanuš.[4] V januári 1969[5] potom Kryl podpísal s vydavateľstvom Panton zmluvu a album vyšiel v rekordnom čase (výroba albumu vtedy trvala zväčša až rok). V mimoriadnom vysielaní Houpačky 25. januára zaznela väčšina piesní z chystaného albumu prekladaná citátmi z Biblie.[6]

Výber piesní

Jiří Černý vyberal z asi 40 piesní.[4] S Krylom výber diskutoval v Malostranskej kaviarni a je pravdepodobné, že Kryl Černému nechal hlavné slovo.[7] Pôvodný Černého predvýber obsahoval 18 piesní, okrem tých, ktoré sú na albume, aj „Srdce a kříž“, „Pušky a děla“, „Stéblo pšenice“ a „Přeludium“.[8] Pieseň „Stéblo pšenice“ vypadla na Krylovo želanie.[9] Celkom zámerne Černý nevybral žiadnu z Krylových žartovných piesní, v atmosfére, v akej album vznikol, ho to zrejme ani nenapadlo.[10]

Panton do výberu nijak zásadne nezasahoval, len Hanušov námestník Josef Boháč navrhoval vypustiť „Píseň neznámého vojína“ kvôli záverečnému „nasrat, jó nasrat!“[11]

Obal platne

Autorom fotografie na obale je Josef Koudelka. Na stretnutí s Černým a Janom Hanušom pôvodne navrhoval svoju fotku dvoch mŕtvych (z ktorých jeden je prikrytý malou štátnou vlajkou) v priechode domu pri pražskom rozhlase z augusta 1968, čo však Hanuš odmietol s tým, že by to neprešlo, a navrhol napríklad sochu Piety. Koudelka tak z pracovných dosiek vytiahol svoju druhú fotku z augusta 1968, chlapca sediaceho na pražskej ulici s namaľovaným terčom na chrbte, ktorá Černého okamžite nadchla.[4] V januári 1990, po koncerte v Lucerne, sa Krylovi prihlásil v tom čase už dospelý chlapec z fotografie.[8]

Graficky obal spracoval Leo Novotný, čo bola Koudelkova požiadavka.[4] Vytlačila ho Severografia Turnov, dokonca bol laminovaný.

Sleeve-note

Sleeve-note napísal Jiří Černý. Pôvodná verzia neprešla, zastavil ju pracovník Pantonu Jiří Macek, ktorému sa zdala príliš provokatívna. Druhú, vďaka cenzúre možno viac prepracovanú verziu považuje po rokoch Černý za jeden z jeho „najstručnejších a najúdernejších“ sleeve-not.[11]

Zvuk

Pesničky sa nahrávali v činohernom štúdiu, keďže iné priestory Kryl na nahrávanie nezískal. Nahrávky preto nedosahovali vysokú kvalitu, až sa Černý bál, že ich vo vydavateľstve Panton odmietnu. Nestalo sa tak aj vďaka zvukárovi Václavovi Zamazalovi.[4]

Náklad

V Pantone na začiatku vydali album v desaťtisícovom náklade. Ten sa však v priebehu pár týždňov vypredal a v Loděnicích lisovali ďalšie kópie. Nevie sa, aký bol presný náklad, Vojtěch Klimt ho odhaduje na 50 000.[3] Jan Hanuš o tom napísal do svojej knihy Labyrint svět[12]: „Lisovali jsme tu desku až do mých posledních dnů v Pantonu. Až mi jednou zavolal ředitel z Loděnic, abych už další objednávky neposílal, že se kvůli „Bratříčkovi“ nenechá zavřít. Byl ale dobrý, ještě jsem na něm usmlouval 5000 desek!“[13] Po nástupe nového riaditeľa Pantonu zostávajúci náklad platne na dvore vydavateľstva rozrezali cirkulárkou.[14] Platňa stala 36 Kčs.

Zoznam skladieb
  1. „Bratříčku, zavírej vrátka“ – 2:15
  2. „Král a klaun“ – 4:15
  3. „Salome“ – 2:50
  4. „Veličenstvo kat“ – 4:50
  5. „Důchodce“ – 1:45
  6. „Anděl“ – 3:05
  7. „Morituri te salutant“ – 3:15
  8. „Pieta“ – 3:25
  9. „Podivná ruleta“ – 4:40
  10. „Znamení doby“ – 2:40
  11. „Píseň Neznámého vojína“ – 2:45
  12. „Nevidomá dívka“ – 4:30
  13. „Jeřabiny“ – 1:45
  14. „Pasážová revolta“ – 2:45

Hodnotenie

Jiří Černý ako aj Vojtěch Klimt, predseda Klubu Karla Kryla, sa zhodujú, že album je mimoriadny. Klimt navyše oceňuje Černého producentský počin.[8] Černý povedal, že je dodnes na svoj výber hrdý a Bratříčku, zavírej vrátka je podľa neho druhá najlepšia Krylova platňa. Za najlepšiu považuje Rakovinu.[11]

V časopise Rock a Pop zvíťazila v ankete o československú „platňu platní“.

Spevníky k albumu

V prvej polovici roku 1969 vydal Panton spevník piesní z albumu Hraje a zpívá Karel Kryl v náklade 8000 kusov. Ide o 49. diel Písniček do kapsy. Chýba len „Nevidomá dívka“ vydaná už v jednom z predchádzajúcich spevníkov edície (č. 47).[15] V januári 1990 vyšiel nový spevník s piesňami z albumu.[16]

Koncertný album

V roku 1971 vydal Karel Kryl v Nemecku pod rovnakým názvom koncertnú verziu albumu. Obsahuje 13 skladieb, ktoré sú aj na štúdiovej verzii, ale v inom slede, chýba len „Píseň Neznámého vojína“.

Zoznam vydaní

Referencie
  1. KLIMT, Vojtěch: Akorát že mi zabili tátu. Příběh Karla Kryla. Třetí, přepracované a doplněné vydání. Galén 2010: s. 76. ISBN 978-80-7262-649-6
  2. RIEDEL, Jaroslav: Kritik bez konzervatoře. Rozhovor s Jiřím Černým. Galén 2006: s. 58. ISBN 978-80-7262-649-6
  3. KLIMT, Vojtěch: Akorát že mi zabili tátu. Příběh Karla Kryla. Třetí, přepracované a doplněné vydání. Galén 2010: s. 98. ISBN 978-80-7262-649-6
  4. RIEDEL, Jaroslav: Kritik bez konzervatoře. Rozhovor s Jiřím Černým. Galén 2006: s. 54. ISBN 978-80-7262-649-6
  5. KLIMT, Vojtěch: Akorát že mi zabili tátu. Příběh Karla Kryla. Třetí, přepracované a doplněné vydání. Galén 2010: s. 91. ISBN 978-80-7262-649-6
  6. KLIMT, Vojtěch: Akorát že mi zabili tátu. Příběh Karla Kryla. Třetí, přepracované a doplněné vydání. Galén 2010: s. 92. ISBN 978-80-7262-649-6
  7. KLIMT, Vojtěch: Akorát že mi zabili tátu. Příběh Karla Kryla. Třetí, přepracované a doplněné vydání. Galén 2010: s. 96. ISBN 978-80-7262-649-6
  8. KLIMT, Vojtěch: Akorát že mi zabili tátu. Příběh Karla Kryla. Třetí, přepracované a doplněné vydání. Galén 2010: s. 95. ISBN 978-80-7262-649-6
  9. RIEDEL, Jaroslav: Kritik bez konzervatoře. Rozhovor s Jiřím Černým. Galén 2006: s. 172. ISBN 978-80-7262-649-6
  10. RIEDEL, Jaroslav: Kritik bez konzervatoře. Rozhovor s Jiřím Černým. Galén 2006: s. 55. ISBN 978-80-7262-649-6
  11. RIEDEL, Jaroslav: Kritik bez konzervatoře. Rozhovor s Jiřím Černým. Galén 2006: s. 55. ISBN 978-80-7262-649-6
  12. HANUŠ, Jan: Labyrint svět: svědectví z konce času, Praha, Odeon, 1996, 328 s., ISBN 80-207-0525-2
  13. cit in KLIMT, V.: s. 98
  14. KLIMT, Vojtěch: Akorát že mi zabili tátu. Příběh Karla Kryla. Třetí, přepracované a doplněné vydanie. Galén 2010: s. 99. ISBN 978-80-7262-649-6
  15. KLIMT, Vojtěch: Akorát že mi zabili tátu. Příběh Karla Kryla. Třetí, přepracované a doplněné vydání. Galén 2010: s. 105. ISBN 978-80-7262-649-6
  16. KLIMT, Vojtěch: Akorát že mi zabili tátu. Příběh Karla Kryla. Třetí, přepracované a doplněné vydání. Galén 2010: s. 233. ISBN 978-80-7262-649-6

Externé odkazy

Zdroj
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.