Akustická izolace

Akustická či zvuková izolace se snaží snížit intenzitu určitého nežadoucího zvuku. Existuje několik přístupů k omezování zvuku: vzdálení přijímače od zdroje hluku, použití protihlukových bariér pro absorpci zvukových vln, používání speciálních pórovitých materiálů (plst, koberec, vakuové vrstvy apod.) či používání aktivní regulace hluku.

Ve stavebnictví se pro zamezení šíření hluku i tepla používají pórovité materiály: na obrázku konopné izolační desky

Ochrana před hlukem je v Česku stanovena zákony.[1]

Budovy

Při výstavbě budov se kvůli omezování hluku řeší vzduchová a kročejová neprůzvučnost konstrukce, prostorová akustika (doba dozvuku) či strukturální hluk a vibrace. Vzduchová neprůzvučnost řeší rozdíl hladin hluku naměřených v sousedních místnostech. Lze ji ovlivnit zvětšením vzduchové mezery ve stropu či stěnách či přidáním materiálů akustické izolace.

V Česku existují základní limity pro venkovní a vnitřní hluk. Venkovní hluk před fasádou budovy smí dosahovat až 50 decibelů přes den a 40 dB v noci. Vnitřní hluk smí dosahovat až 40 dB přes den a 30 dB v noci.[2]

Ochrana před hlukem v pracovním prostředí
  • odstranění zdrojů hluku nebo podstatné snížení vyvolávaného hluku
  • náhrada hlučného zařízení méně hlučným (inovace)
  • uzavření zdroje hluku vhodným krytem
  • oddělení exponovaného pracovníka od zdroje hluku
  • používání vhodných osobních ochranných pomůcek
  • zkrácení doby pobytu v hlučném prostředí

Odkazy

Reference
  1. VÁVROVÁ, Olga. Ochrana obyvatelstva před hlukem - novela zákona o ochraně veřejného zdraví [online]. ePrávo.cz, 2015-12-15 [cit. 2022-01-17]. Dostupné online.
  2. Hluk & Emise. hluk.eps.cz [online]. [cit. 2022-01-17]. Dostupné online.

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.