Zvonička ve Farářství

Sloupová zvonička, která je tvořená uměle složenou dřevěnou rozsochou a krytá kuželovitou šindelovou stříškou. Zvon s reliéfy Ježíše Krista a Panny Marie je původní, neboť odolal rekvizicím obou světových válek. Nalezneme na něm tyto nápisy: „ULILI BRATŘÍ GÖSSNEROVÉ VE VÍDNI 1890.“ a „VĚNUJE OBEC PRAŽSKĚ PŘEDMĚSTÍ.“[1]

Zvonička byla postavena v roce 1890. Letáček „Procházka po hradeckých zvonicích a zvoničkách“, vydaný městem Hradcem Králové pro Dny evropského dědictví (European Heritage Days, EHD) 10. září 2016, uvádí špatný letopočet vzniku – 1863, neboť v té době zde ještě žádná zvonička nestála. Tohoto roku zde byl vztyčen pouze nedaleký kamenný kříž s nápisem „Ke cti a chvále Boží postaveno od Tomáše Součka L.P. 1863.“,[2] z něhož dodnes zůstal jen pískovcový sokl.[3] Pamětní kniha městyse Kuklen 1776–1918 o vybudování zvoničky praví toto:

„2. května. Občané Malý a Zámečník z Farářství postavili ve Farářství z peněz sebraných od občanů Farářstenských a Šostenských dřevěnou zvonici, kterou odevzdávají do rukou obce, aby i na budoucí časy nad ní bděla, aby dle křesťanského způsobu zvonice té bylo užíváno a zvoníka ustanovila.“[4]

Zvonička ve Farářství na sebe upozornila i tím, že její dlouhotrvající zřízení bylo jednou z příčin odtržení Pražského Předměstí od Kuklen:

„P. T. spoluobčanům Pražského Předměstí, Farářství a Šosten!

Aby se předešlo všelikým nepravým pověstem o příčině vystoupení našeho z obecního zastupitelstva v Kuklenách, jsme nuceni tímto veřejně motivy svého odstoupení svým spoluobčanům ku posouzení podati.

Jak vůbec známo, sestává ob. zastupitelstvo v Kuklenách, ku kterýmž asi před 25 lety osady Pražské Předměstí, Farářství a Šosteny přiděleny byly, ze 24 členů, z nichž při volbách před 2 lety vykonaných voleno 20 občanů z Kuklen, 3 občané z Pražského Předměstí a 1 občan z Farářství.

Ač, co katastrální výměry a i daní se týče, Pražské Předměstí s Farářstvím a Šosteny jsou větší Kuklen, viděti lze z toho již křiklavý nepoměr v zastoupení obecním a možno již z toho učiniti si obraz, co taková menšina proti tak křiklavé většině poříditi může, zvláště pováží-li se, že ze středu občanstva Farářství a Šosten zvolen zástupce, nemající zcela žádné důvěry svých spoluobčanův a hlasující vždy a ve všem s většinou.

Po mnoho let opakovala se se strany zástupců Pražského Předměstí, Farářství a Šosten žádosť za opatření zvonků ku zvonění klekání atd., však odkládalo se se záležitostí tou stále, až konečně as před 1 1/4 rokem na určitý návrh člena obec. výboru Kafky za pomoci mocné přímluvy veledůst. P. T. pana faráře Kuklenského odhlasováno, by nákladem 80 zlatých dva zvonky pro Pražské Předměstí a Farářství pořízeny byly.

Navrhovatel, byv vyzván, aby záležitosť tu obstaral a pak účet k výplatě předložil, tázal se majitelů zvonáren na cenu a obdržev nákresy zvonků i ceny, shledal, že za povolený obnos 80 zl. v nynější době, kdy zázraky se nedějí, oba zvonky se poříditi nemohou, an 1 kus (40 cm v průměru) za 89 zl. 20 kr. bez dovozného byl nabízen.

Sešedše se napotom s občany z Farářství a Šosten, shledali jsme, že tímto spůsobem oběma nikdy by se zvonu dostati nemohlo a umluveno tudyž, že povolených nám 40 zl. ve prospěch jejich se zřekneme, tak aby alespoň jim slušného zvonku se dostalo; nad to byli jsme ještě volni zbývající obnos za zvonek, dovoz, jakož i další výlohy za dubový jeřáb atd. Doplatiti.

Následkem tohoto ujednání odebrali se členové obec. výboru Vil. Klapka a J. Kafka ke starostovi panu V. Černému do Kuklen, žádajíce slušně o vydání povolených 80 zl.; - však dostalo se jim pěkného odbytí: "že v pokladně obecní není peněz, obnos jmenovaný že povolen na dva zvonky, tak drahý zvonek že pro Farářství se dáti nemůže a konečně záležitosť ta že předloží se nejbližší schůzi výboru."

Tak se i stalo, a učiniv pan J. Just návrh, by pořídily se zvonky levnější, z lité oceli, byl dožádán, by na cenu laskavě se poptal.

Tak stalo se ku konci roku 1887 a ač ceny již v únoru t. r. došly, dostala se záležitosť tato ve schůzi výboru dne 13. června t. r. konečně na přetřes.

Zvonička po opravě ukotvení

Ke schůzi té došla zároveň od 12 občanů a majitelů realit na Pražském Předměstí žádost o postavení zvonku na Pražském Předměstí, by při rozličných příležitostech, jako umíráčkem, o pohřbu i v pádu ohně na poplach se zvonilo.

Po přečtení této žádosti podporována byla táž s velkým sebezapřením a nikdy nevídanou ochotou od několika pp. výborů a na naši námitku, že za 40 zlatých nemožno to vše zaříditi, odpověděno, že na výši potřebného obnosu nesmí se hleděti, když takoví poplatníci o to žádají.

Tu vyjevili jsme své podivení nad nenadálou tou ochotou s druhé strany, poukázavše na to, že k našemu přání za zvonek, kterýž zajisté jménem občanstva našeho a pro ně jsme učinili, s takovou liknavostí a odkládáním výbor se choval, považujíce nynější jednání za urážku nás tří a učiněn p. V. Klapkou návrh, by žádosť za zvonek byla vrácena s tím dodatkem, že zvonek dávno již povolený co nejdříve bude postaven, čím záležitosť tato k úplné spokojenosti všech snad ukončena bude a možnému rozhořčení mezi obecenstvem se předejde.

Však co všude jinde bylo by přijato, potkalo se zde s odporem, neboť takoví poplatníci prý respektováni býti musí.

Nám zajisté ani ve snu nenapadlo, aby poplatníci a zejména poplatníci zdejší nebyli respektováni; však myslili jsme též, že i my co velcí poplatníci taktéž respektováni býti máme; přesvědčivše se o opaku toho, vzdali jsme se z ohledu na právní cit a česť svou hodnosti své ve slav. obec. zastupitelstvu.

Hle, toť poslední z oněch mnoha hořkých pilulek, kterých nám bylo při zasedání ve výboru po dvě léta spolknouti; návrhy naše podporovány nikdy nebyly, naše tři hlasy proti 21 hlasům většiny byly takřka pro smích; i doufáme, že každý nepředpojatý, přímý a soudný občan přisvědčí nám, že učinili jsme jen to, co česť naše nám kázala!

Na Praž. Předměstí, dne 20. června 1888.

Vilém Klapka. Josef Kafka. Frant. Souček.“

Po létech zanedbávání a přehlížení stavu zvoničky došlo v roce 2000 k její celkové obnově. Netrvalo to však dlouho a muselo dojít k další opravě. Při Dnech evropského dědictví 10. září 2016 se přišlo na to, že betonový kotvící sloupek je ve velmi špatném stavu, takže došlo k demontáži zvoničky a jejímu odvozu.[5] Po nalezení lepšího způsobu ukotvení se vrátila v listopadu téhož roku zpět na své místo.[6]