Zvířetníková souhvězdí

Zvířetníková souhvězdí čili zodiakální souhvězdí je skupina souhvězdí, která se nacházejí v oblasti zvířetníku, tedy v pásu podél ekliptiky. Ekliptika je dráha na hvězdné obloze, po které putuje z hlediska pozemského pozorovatele Slunce během roku.

Zvířetníková souhvězdí se nacházejí v pásu podél ekliptiky (červeně), dráhy na hvězdné obloze, po které se zdánlivě (pohledem ze Země) pohybuje Slunce během roku

Podle dvanácti těchto souhvězdí bylo pojmenováno dvanáct stejně velkých částí, na které byl ve starověku zvířetník rozdělen (znamení zvěrokruhu). Zvířetníková souhvězdí měla význam při pozorování oblohy v tradiční astronomii a také v západní astrologii. Vlivem precese zemské osy však již poloha Slunce během roku vůči souhvězdím neodpovídá znamením zvěrokruhu.

České i původní řecké pojmenování zodiak vychází z převahy zoomorfních postav v pojmenování souhvězdí. Nicméně Střelec, Panna, Vodnář nebo dokonce Váhy zvířecí nejsou.

Zvířetníkové světlo, slabá záře podél ekliptiky, pochází ze Slunce a nikoli od zvířetníkových souhvězdí.

Dvanáct souhvězdí zvěrokruhu

Souhvězdí zvířetníku je třeba odlišovat od znamení zvěrokruhu. Starověcí astronomové rozdělili rok na 12 stejně dlouhých období, kdy se Slunce nacházelo vždy v jednom ze 12 třicetistupňových úseků ekliptiky. Každému období pak přiřadili jedno znamení, které bylo pojmenováno po souhvězdí, které se nacházelo nejblíže danému úseku ekliptiky (poloze Slunce v daném období).

Původně se tedy Slunce přibližně nacházelo ve stejném zvířetníkovém souhvězdí jako platilo znamení. Platí to ale jen přibližně, protože souhvězdí na ekliptice nejsou rozmístěna přesně pravidelně (po 30°) a nejsou stejně veliká (Slunce jimi neprochází stejně dlouho).

Kromě výše uvedeného se poloha souhvězdí časem vlivem precese zemské osy značně vzdálila a tak dnes neplatí ani přibližně souběh Slunce v daném zvířetníkovém souhvězdí s odpovídajícím znameními zvěrokruhu. Navíc se díky precesi do oblasti zvířetníku dostalo i třinácté souhvězdí Hadonoše.

Třináct astronomických souhvězdí

Současný astronomický zvěrokruh[1][2] dělený podle doby, po kterou se Slunce zdržuje v moderních hranicích jednotlivých souhvězdí.

č.souhvězdíoddodnů
1Beran18. duben13. květen25
2Býk13. květen21. červen39
3Blíženci21. červen20. červenec29
4Rak20. červenec10. srpen21
5Lev10. srpen16. září37
6Panna16. září30. říjen44
7Váhy30. říjen23. listopad24
8Štír23. listopad29. listopad6
Hadonoš[pozn. 1]29. listopad17. prosinec18
9Střelec[pozn. 2]17. prosinec20. leden34
10Kozoroh20. leden16. únor27
11Vodnář16. únor11. březen23/24
12Ryby11. březen18. duben38

Poznámky
  1. Staří Babyloňané Hadonoše ignorovali, protože chtěli mít právě 12 znamení, jako je lunárních měsíců v roce.[1]
  2. Z území ČR není dobře vidět, neboť se nachází jen nízko nad horizontem. Slunce je tak při průchodu Střelcem nízko nad obzorem i v pravé poledne.[1]

Reference
  1. Kremlík, Vítězslav; Prosinec 2012 – Velké galaktické seřazení?, astro.cz, Česká astronomická společnost, zvevejněno 2012.11.09 19:05
  2. NASA změnila znamení zvěrokruhu, panikaří lidé. Vědci jen přepočítali ekliptiku. novinky.cz [online]. Dostupné online.

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.