Zuzana Skálová

Narodila se v Praze v rodině lékařů Jaroslava Skály a Emilie, rozené Antoňové. Vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze na Žižkově. Krátce pracovala ve třech redakcích pražských časopisů, mj. jako grafička časopisu Reportér[1]. Po srpnové invazi roku 1968 z Československa emigrovala s pomocí přátel (Bořků-Dohalských z Dohalic) do Vídně a s dalšími kontakty (např. Karla Otavského) se dostala do Nizozemí, kde na univerzitě v Amsterdamu vystudovala dějiny umění a archeologii. Jako téma své dizertační práce z roku 1976 si vybrala Slovanskou epopej Alfonse Muchy. Současně se věnovala restaurování obrazů, zvláště ikon. Nejdříve se zdokonalovala studiem v Centrálním institutu pro restaurování (Instiutuo centrale per il restauro) v Římě, kde se stýkala mj. s českými emigranty, např. s pozdějším kardinálem, paterem Tomášem Špidlíkem. Dále odjela na stáž do Byzantského muzea v Aténách[2], v němž tehdy vedl restaurátorský ateliér významný mistr Stavros Baltoianis, který jako první dokázal oddělit plošné přemalby ze středověkých ikon a přenést je na nový podklad. Dále v letech 1983, 1985 a 1987 studovala při pobytu ve Všesvazovém vědeckovýzkumném institutu restaurování v Moskvě.

V letech 1989–1996 žila a pracovala v Egyptě. V Káhiře vedla ve spolupráci s Koptským muzeem, Egyptskou památkovou službou a koptským patriarchátem projekt konzervování koptských ikon, financovaný ministerstvem zahraničí Nizozemského království. Restaurovala mj. ikony v řeckém ortodoxním klášteře sv. Kateřiny na Sinaji nebo v Koptském muzeu v Káhiře. Vedla nadaci pro konzervování ikon Středního východu (The Foundation for the Conservation of Icons in the Middle East).

Zuzana Skálová je příkladem univerzální české osobnosti, která dokázala své schopnosti a vzdělání rozvinout navzdory nepřízni státního zřízení ve své vlasti a prosadila se jako historička umění, restaurátorka a pedagožka ve světě. Po celou dobu své aktivní kariéry také publikovala výsledky své práce ve vědeckých periodikách světového významu a vystupovala na vědeckých konferencích.

Krédo své práce vyjádřila roku 2011 slovy: Velkolepé umělecké dědictví Egypta odráží dramatické dějiny dvou tisíciletí – faraonská, řecká, římská, byzantská, arabská, mamelúcká, osmanská a západní kultura ovlivňují techniku, ikonografii a stylistické proměny i koptské ikonomalby až do současnosti. Ikony namalované pro Kopty naznačují, jak navzdory měnícím se světským vladařům egyptští křesťané zůstávali věrní pouze jednomu – věčnému Králi nebes, Ježíši Kristu, synu Božímu.[3]

Zuzana Skálová v současné době žije střídavě v Amsterdamu nebo v Praze.