Zuzana Macurová

Macurová se k florbalu dostala ve 20 letech na Vysoké škole báňské.[1][2] Již v sezóně 2000/01 za ni nastoupila v nejvyšší soutěži.[3] Od sezóny 2003/04 pak hrála za 1. SC Vítkovice. Za Vítkovice odehrála devět sezón, ve kterých patřila k nejproduktivnějším hráčkám týmu. S týmem získala v sezónách 2003/04, 2009/10, 2010/11 a 2011/12 čtyři bronzové medaile. V sezóně 2011/12 byla zvolena za nejužitečnější hráčku Extraligy.[4] Ke konci svého působení byla ve Vítkovicích kapitánkou.[2]

Před sezónou 2012/13 přestoupila do pražského týmu Herbadent SJM Praha 11,[5] se kterým hned tomto ročníku porazila ve finále Vítkovice a získala svůj první a jediný mistrovský titul[6][7] a zároveň i pohár.

V polovině následující sezóny 2013/14 po svém posledním mistrovství světa a zranění přestoupila do TJ Sokol Královské Vinohrady.[8] Vinohradům v této a následujících dvou sezónách pomáhala s udržením v Extralize.[9][10] Ve své poslední kompletní sezóně 2015/16 byla nejproduktivnější hráčkou a kapitánkou týmu.[11] Na začátku sezóny 2016/17 odehrála poslední dva zápasy v nejvyšší soutěži, kterými překonala historický rekord Šárky Kusákové 307 zápasů v základní části Extraligy.[2][12] Rekord jí vydržel do sezóny 2019/20, kdy ho překonaly Denisa Billá a Jana Vávrová.[13]

S ženskou reprezentací se Macurová zúčastnila mistrovstvích světa v letech 2003, 2005 a dalších třech mezi lety 2009 a 2013. S pěti starty patří k českým hráčkám s nejvyšším počtem účastí. Na šampionátu v roce 2011 získala s reprezentací první českou ženskou bronzovou medaili.[14] Na své posledním mistrovství v roce 2013 byla kapitánkou českého výběru.[15][5]

Umístění	Soutěž
7.	Mistrovství světa ve florbale žen 2003
7.	Mistrovství světa ve florbale žen 2005
4.	Mistrovství světa ve florbale žen 2009
	Mistrovství světa ve florbale žen 2011
4.	Mistrovství světa ve florbale žen 2013 (kapitánka)