Zornice
Popis lidské zornice
Zornice je otvor zející v duhovce. Tento otvor má proměnlivý průměr v závislosti na hladkých svalech – musculus sphincter iridis a musculus dilatator iridis.
Sphincter zornici zužuje (tzv. mióza), dilatator ji rozšiřuje (mydriáza). K rozšíření zornice dochází reflexivně při malém osvětlení a při stresové situaci (působením sympatické inervace z ganglion cervicale superius). K zúžení zornice dochází při vysokém osvětlení a při otravě opioidy (působením parasympatické inervace z ganglion ciliare).
Průchod světla
Paprsek světla prochází rohovkou, následně přední komorou oční, zornicí, zadní oční komorou, čočkou, a nakonec zadním očním segmentem, vyplněným transparentním sklivcem.
Zornice v přírodě
Zvířata mají tvar zornice podle způsobu života.[1]
- kruhové - například lidé, psi a velké kočky
- svisle štěrbinové - krokodýli
- rozšiřující se do stran - malé kočky
- s místními rozšířeními podél štěrbiny - gekoni
- vodorovná štěrbina - přežvýkaví
- měsíčková, jako úsměv - rejnoci
- ve tvaru písmene W - sépie (řád)
- malá kočka - se svislou štěrbinou rozšiřující se do stran
- krokodýl - úzká svislá štěrbina
- gekon - s úzkou svislou štěrbinou, jako korálky na niti
- koza - vodorovné obdélníkové, pro co nejširší rozhled po šíři obzoru
- rejnok - půlměsícové, jako úsměv
- sépie - jako písmeno W
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku pupil na anglické Wikipedii.
- https://news.berkeley.edu/2015/08/07/pupil-shape-and-ecological-niche/ - Pupil shape linked to animals’ place in ecological web