Zoltán Fábri

Zoltán Fábri (15. října 1917 Budapešť – 23. srpna 1994 Budapešť) byl maďarský filmový režisér a scenárista. Dva jeho snímky, Chlapci z Pavelské ulice (1969) a Maďaři (1979) byly nominovány na Oscara v kategorii nejlepší neanglicky mluvený film. Filmy Kolotoč (1956), Služka (1959) a Dravec (1961) byly nominovány na Zlatou palmu na festivalu v Cannes. Za snímek Requiem (1982) získal Stříbrného medvěda na filmovém festivalu v Berlíně. Tradičně byl velmi úspěšný na filmovém festivalu v Moskvě, kde různé ceny sesbíraly jeho filmy 20 hodin, Nedokončená věta a Pátá pečeť, a kde také v roce 1979 dostal cenu za celoživotní dílo. Začínal jako divadelní výtvarník a herec, v několika filmech se objevil i později, stejně tak vytvářel často i scénografii pro své filmy. Byl silně ovlivněn italským neorealismem. Jeho oblíbenou herečkou byla Mari Törőcsiková. Z velké čtyřky režisérů kádárovského Maďarska (Miklós Jancsó, István Szabó, Béla Tarr) byl považován za nejvíce konzervativního a režimem preferovaného, v letech 1958–1981 byl ostatně prezidentem Maďarské asociace filmových a televizních tvůrců.[1] Třikrát také získal Kossuthovu cenu.[2]

Zoltán Fábri
Narození	15. října 1917 Budapešť
Úmrtí	23. srpna 1994 (ve věku 76 let) Budapešť
Příčina úmrtí	infarkt myokardu
Místo pohřbení	Hřbitov Farkasréti
Alma mater	Maďarská univerzita výtvarných umění (do 1938) Univerzita divadelního a filmového umění (do 1941)
Povolání	filmový režisér, scenárista a herec
Ocenění	Kossuthova cena (1953) Kossuthova cena (1955) Magyarország Kiváló Művésze díj (1965) Kossuthova cena (1970) SZOT prize (1975)
Choť	Noémi Apor
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.