Znakoplavka obecná
Znakoplavka obecná (Notonecta glauca) je dravá vodní ploštice z čeledi znakoplavkovitých.
Znakoplavka obecná | |
---|---|
Znakoplavka obecná | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | členovci (Arthropoda) |
Podkmen | šestinozí (Hexapoda) |
Třída | hmyz (Insecta) |
Podtřída | křídlatí (pterygota) |
Řád | polokřídlí (Hemiptera) |
Podřád | ploštice (Heteroptera) |
Čeleď | znakoplavkovití (Notonectidae) |
Rod | znakoplavka (Notonecta) |
Binomické jméno | |
Notonecta glauca L., 1758 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
Velikost těla se pohybuje kolem 1,5 centimetru.[1] Znakoplavka je známá tím, že plave pod vodou břichem nahoru (tedy naznak). Tomu je přizpůsobeno i zbarvení těla, které znesnadňuje jejím nepřátelům a kořisti znakoplavku spatřit. Břišní strana je tmavá a hřbetní strana světlá - při pozorování shora tedy splývá s tmavým dnem a při pozorování ze dna se světlou oblohou.[1] Znakoplavka je velmi dobře přizpůsobena životu ve vodě. Tvar těla je člunkovitý, břišní strana je plochá, hřbetní silně klenutá. Zadní nohy jsou přeměněny ve velká silná "vesla". Dýchá vzdušný kyslík a proto musí pravidelně u hladiny doplňovat jeho zásobu. Po stranách břišní části těla jsou vzduchové komůrky, do kterých přes zadeček nabírá vzduch.[1] Znakoplavky mají funkční křídla a jsou schopny létat i na velké vzdálenosti, čímž osídlují nové vodní nádrže.[1]
Rozšíření a výskyt
Je rozšířena po téměř celé Evropě, žije také v severní Africe. Obývá stojaté vody s vodní vegetací, jako různé tůně a rybníky. Její výskyt je hojný, hlavně v malých nádržích.[1]
Rozmnožování
Na jaře po přezimování se dospělci páří. Oplozená samička klade vajíčka do stonků a listů vodních rostlin, může jich naklást až 200. Líhnou se z nich nymfy, které dospívají po pěti svlékáních.[1]
Potrava
Znakoplavky se živí převážně hmyzem, který loví pod vodou nebo na vodní hladině. Mají dobře vyvinutou schopnost vnímat chvění vody,[1] které jim prozradí, kde je kořist. Rychle ji uchvátí předníma nohama, propíchnou bodcem a vstříknou do ní trávicí sekret. Potom kořist vysají.[1] Při neopatrném chycení do ruky dokáží člověka bolestivě bodnout.
Reference
- REICHHOLF-RIEHMOVÁ, Helgard. Hmyz a pavoukovci. Praha: IKAR, 1997, str. 86
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu znakoplavka obecná na Wikimedia Commons
- Galerie znakoplavka obecná na Wikimedia Commons