Zirl

Zirl je obec v Rakousku ve spolkové zemi Tyrolsko v okrese Innsbruck-venkov, v soudním okrese Telfs. Leží v údolí nad řekou Inn a ve skalách propojených šesti mosty, v masivu severních Alp. Do katastru obce patří také Hochzirl, Martinswand, Ehnbachklamm a 2.637 metrů vysoký Klein Solstein.

Zirl
Zirl od severovýchodu

znak
Poloha
Souřadnice47°16′24″ s. š., 11°32′29″ v. d.
Nadmořská výška622 m n. m.
Časové pásmoSEČ/SELČ
StátRakousko Rakousko
Spolková zeměTyrolsko
OkresInnsbruck-venkov
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha57,24 km²
Počet obyvatel8 197 (1. 1. 2021)
Hustota zalidnění143,2 obyv./km²
Správa
StarostaThomas Öfner
Oficiální webwww.mg.zirl.at
E-mailmarktgemeinde@zirl.gv.at
Adresa obecního úřaduBühelstraße 3
6170 Zirl
Telefonní předvolba05238
PSČ6170
Označení vozidelIL
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

K 1. lednu 2021 zde žilo 8197 obyvatel.

Historie

Martinsbühel kolem roku 1700, rytina Johanna Stridbecka
Martinsbühel, goticko-renesanční stavba na římských základech
Zřícenina hradu Fragenstein

Obcí procházela římská cesta Via Raetia, která spojovala římskou provincii Raetia z Augsburgu přes Brennerský průsmyk v Alpách, Brixen a Trident se severní Itálií a končila ve Veroně. V 1. století n. l. zde byl zřízen vojenský tábor a na plošině v 30 metrech nad řekou Inn založeno římské opevněné sídlo Castell Teriolis, proměněné ve středověku na Martinsberg s hradem Martinsbühelem, jeskyní a kaplí sv. Martina. Křesťané zde měli již roku 570 římského biskupa Martina, všechny historické chrámy však zničily požáry obce, kterých bylo osm.

V roce 1363 sídlo zdědila arcivévodkyně Markéta Pyskatá, po ní je vlastnili Habsburkové, císař Maxmilián I. zde měl lovecký hrad. Dále jej užívali arcivévodové štýrští. V 19. století sídlo získala církev. V roce 1743 připadl Zirl Bavorům, kurfiřt Max Emanuel dal vystavět šance.[1]

Železnice byla do Zirlu přivedena v letech 1910–1912 po proražení tunelů a vybudování dvou železničních mostů. K 1.1.1984 byl Zirl povýšen na trhovou obec. Stoupající počet obyvatel dosvědčuje oblibu klidné rezidenční čtvrti. Obyvatelstvo se tradičně věnuje zemědělství, mj. vinařství, a službám v turistickému ruchu.

Kultura a památky

  • Martinsbühel – opevněné sídlo na Martinsbergu, s kaplí sv. Martina
  • Zřícenina hradu Fragenstein s obytnou věží ze 14. století; hrad založen roku 1209, a vypálen roku 1703 ve válce o španělské dědictví, je v soukromém majetku.
  • Farní kostel sv. Kříže, novorománský z let 1850–1860, fresky a zařízení novogotické
  • Filiální kostel Bolestné Panny Marie, s kalvárií; v letech 1803–1805 postaven na skále na základech barokní kaple; vedou k němu výklenkové kaple
  • Kaple sv. Pankráce raně středověkého původu, dvakrát přestavěná
  • Morová kaple sv. Šebestiána z roku 1634
  • Kamenný římský most o dvou pilířích a 1 oblouku, antická stavba z roku 45 př. n. l.
  • Barokní kašna se sochou sv. Floriána
  • Garberhaus – tyrolský lidový dům ze 17. století
  • Pomník obětem první světové války
  • Heimatmuseum


Odkazy

Reference

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.