Ze života hmyzu (opera)

Ze života hmyzu (v originále Zo života hmyzu) je poslední dokončená opera slovenského skladatele Jána Cikkera na vlastní libreto podle stejnojmenné hry bratří Karla a Josefa Čapků.

Ze života hmyzu
Zo života hmyzu
Žánropera
SkladatelJán Cikker
LibretistaJán Cikker
Počet dějství3 (s prologem a epilogem)
Originální jazykslovenština
Literární předlohaKarel Čapek, Josef Čapek: Ze života hmyzu
Datum vzniku1984–1986
Premiéra21. února 1987, Bratislava, Slovenské národní divadlo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik a charakteristika opery

Cikker napsal svou poslední dokončenou operu Ze života hmyzu (pozdější Antigóna zůstala torzem) v letech 1984–1986.[1]

K volbě tématu při příležitosti premiéry napsal: „Je to hluboký námět, ve kterém by se člověk měl učit chápat a odpouštět. Nejkrásnějším pocitem pro autora opery je, když může jednoduchými, ale hluboce lidskými a skromnými prostředky vyslovit, že člověk není ubožák, pokud sám umí podat pomocnou ruku. Stojím v hluboké pokoře před zázraky lidského srdce, lidské radosti, lidské sounáležitosti. V této mé opeře jde právě o to. V podstatě je oslavou lidské dobroty a opovrhováním nelidskostí. Jako skladatel jsem se možná měnil, jako člověk jsem zůstal takový, jako při svých skladatelských i operních začátcích. Jestliže ve smyslu těchto mých myšlenek nová opera zarezonuje a zasáhne posluchače, budu spokojen.“[2]

Autor při přepracování textu hry na libreto zasahoval do textu jen minimálně, mírně krátil a škrtnul některé epizodní postavy ve třetím dějství (Posel, Generální ubytovatel, Novinář, Dobroděj). Ostatní postavy ze hry zůstávají, přičemž sbor vystupuje v úloze mravenců ve třetím dějství a jepic v epilogu[3] Ještě více než ve hře samotné je v opeře autorským alter ego postava Tuláka, který utíká do přírody zklamán lidskou společností a v chování hmyzu vidí podobenství lidských nectností, zejména různých podob sobectví. Tulákovi patří také nejlyričtější pasáže opery, která má jinak konverzační a hudebně ryze deklamační podobu.[3] Cikker se s ním výslovně ztotožňuje: „I v textu i v mojí hudbě jsem na straně tohoto Tuláka, dobráka, trochu slabocha, ale v jádru nesmírně čistého člověka. A takového ho přivádějí na scénu autoři hry – a ve službě jejich velké myšlence i já ve své opeře.“[2] Miloslav Blahynka vidí v Tulákovi „obraz apolitického hrdiny povzneseného nad všechnu hamižnost a kořistnictví všedního života“ a v tomto smyslu v něm vidí paralelu s hrabětem Pongráczem z předchozí Cikkerovy opery Obléhání Bystrice; jeho pohled na věčný koloběh života a závěrečný monolog zase připomenou Lesníka z Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky.[4]

Opera byla poprvé provedena 21. února 1987 ve Slovenském národním divadle. Dirigoval Viktor Málek, režii měl Branislav Kriška.[1] Další inscenace dosud nejsou.[3]

Osoby a první obsazení

osobahlasový oborsvětová premiéra (21./23.2.1987)[5]
TulákbarytonJuraj Hrubant / Ján Galla
Pedant / LumektenorPavol Gábor / Ivan Ožvát
IrissopránMarta Nitranová / Sidónia Gajdošová-Haljaková
ClythiamezzosopránJitka Zerhauová / Jitka Saparová
FélixtenorMiroslav Dvorský / Peter Oswald
Viktor / ChrobákbasRastislav Uhlár / Jozef Špaček
OtakarbarytonRóbert Szücs / Štefan Hudec
KuklasopránĽudmila Braunová / Eva Antoličová
ChrobákováaltAlena Michalidesová / Oľga Hanáková
Jiný chrobák / VojevůdcetenorĽudovít Ludha / Arnold Judt
Larvičkadětský sopránJaroslava Horniaková / Jana Pavlátková
CvrčektenorMiroslav Dvorský / Jozef Ábel
CvrčkovámezzosopránAnna Kľuková / Anna Czaková
Parazit / Vynálezcebaryton / basBoris Šimanovský / Stanislav Beňačka
Prvý inženýrtenorGustáv Papp / Jozef Ábel / František Livora
Druhý inženýrtenorMilan Kopačka / Pavol Gábor
Slepý mravenecbarytonJuraj Martvoň / Juraj Oniščenko
Poselmluvená úlohaJuraj Völgyi
Hlas telegrafistymluvená úlohaBohumil Grančič
DřevorubecbarytonJuraj Martvoň / Stanislav Beňačka
TetkaaltOľga Hanáková / Alžbeta Beňačková
Mravenci, jepice (sbor)
Dirigent:Viktor Málek
Režie:Branislav Kriška
Scéna:Ladislav Vychodil
Kostýmy:Helena Bezáková

Děj opery

Děj opery – včetně členění na prolog, tři dějství a epilog – sleduje s jen drobnými změnami děj hry bratří Čapků (viz).

Instrumentace

Tři flétny, tři hoboje, čtyři klarinety, tři fagoty; čtyři lesní rohy, tři trubky, tři pozouny, tuba; tympány, bicí souprava; dvě harfy; celesta; xylofon; zvony; smyčcové nástroje (housle, violy, violoncella, kontrabasy).[6]

Reference

  1. Ján Cikker - Zoznam diel [online]. Bratislava: Hudobné centrum / Music Centre Slovakia [cit. 2014-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-03. (slovensky)
  2. Ján Cikker - Zo života hmyzu [online]. Bratislava: Múzeum Jána Cikkera [cit. 2014-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-01. (slovensky)
  3. ŠKROBÁNKOVÁ, Klára. Autorská libreta Jána Cikkera. Brno, 2013 [cit. 2013-01-08]. 58 s. bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Katedra divadelních studií. Vedoucí práce Pavel Drábek. s. 38. Dostupné online.
  4. BLAHYNKA, Miloslav. Operná tvorba Jána Cikkera [online]. Bratislava: Ústav divadelnej a filmovej vedy Slovenskej Akadémie Vied [cit. 2014-01-09]. S. 6. (slovensky)
  5. Zo života hmyzu [online]. Divadelný ústav Bratislava [cit. 2016-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-17. (slovensky)
  6. Ján Cikker: Zo života hmyzu [online]. Bratislava: Musica Slovaca Hudobný fond [cit. 2021-06-09]. Dostupné online. (slovensky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.