Zdrhovadlo

Zip či zdrhovadlo je zařízení sloužící ke spojování dvou částí dohromady. Je nejčastěji využíván na oděvech, ale má mnohé další využití (na batozích, kufrech, sportovním vybavení a u pomůcek pro kempování).

Animace fungování zipu, kdy jedna strana zapadá do druhé
Rozepnutý kostěný zip

Zip se skládá ze tří částí - jezdce a dvou ozubených pásů, které do sebe zapadají. Každý z pásů je složen z řady speciálních zubů, které jsou na konci zahnuté, což umožňuje jejich větší soudržnost a tedy pevnost. Suchý zip funguje na jiném principu.

Historie

Předchůdce moderního zipu byl patentován jako an Automatic, Continuous Clothing Closure ve Spojených státech amerických v roce 1851 Eliasem Howem, nejednalo se ale o vynález pro praktické využití, a proto nebyl nikdy uveden do prodeje. Whitcomb L. Judson si nechal patentovat podobné zařízení známé jako Clasp Locker pro rychlejší zapínání bot (1891).[1] Vynález začal být vyráběn jeho firmou Universal Fastener company. Skutečný moderní zip se na světě objevil v roce 1913 (patentován 1917[2]) a jeho tvůrcem se stal Gideon Sundback – Švéd, který emigroval do Kanady. Menší segmenty zvýšily jejich hustotu, díky tomu zip snadno neprofoukl a neodhaloval spodní vrstvy oblečení. Americká armáda jím vybavila své vojáky bojující v první světové válce. Zkrácený název zipper mu dal výrobce obuvi, společnost B.F.Goodrich Company dle zvuku, který vydával. Ve 30. letech 20. století se začal zip prosazovat do oblečení i díky reklamní kampani zdůrazňující, že dětské prstíky si s ním lépe poradí než s knoflíky. Nakonec se prosadil i do zapínání pánských kalhot, k čemuž dopomohl britský král Edward VIII., který se na veřejnosti běžně objevoval v kalhotách se zipem. Zipy mají zejména v oblibě osoby trpící koumpounofobií, tedy chorobným strachem z knoflíků.

V současnosti je největším výrobcem zipů japonská firma Yoshida Kogyo Kabushikikaisha, známá pod zkratkou YKK, která produkuje přibližně polovinu veškeré světové produkce zipů. Každoročně okolo 7 miliard kusů.[2]

Typy zipů
mosazný, kostěný a spirálový zip
Mosazný zip na zimní botě

Dle zoubků

Spirálový –  dvě tenké plastové tvarované spirály zapracované do proužků látky. Každá otočka spirály je jeden zoubek zipu. Ukončován shora obvykle kovovými koncovkami. Často prodáván i v metráži, lze snadno ustříhnout a upravit na libovolnou velikost. Časté použití: kapsy, mikiny, batohy

Kostěný (plastový) – jednotlivé plastové zoubky připevněné k proužkům látky. Shora obvykle ukončeny větším zoubkem odlišného tvaru. Časté použití: bundy

Mosazný (kovový) – užší kovové zoubky připevněné k proužkům látky. Shora obvykle ukončeny větším zoubkem odlišného tvaru. Časté použití: džíny, boty

Dle zapínání

Dělitelný: zip lze úplně rozepnout na dva nespojené díly. Časté použití: bundy, spací pytle, odepínací nohavice

Nedělitelný: i po úplném rozepnutí zůstává zip dole spojen. Časté použití: kapsy, batohy, poklopec

Obousměrný: zip má 2 jezdce a jde rozvírat či zavírat z obou stran. Časté použití: bundy, batohy

Oboustranný: zip má 1 jezdec a jde rozvírat z líce i z rubu oděvu. Časté použití: spací pytle

Speciální typy zipů

Skrytý: slabší, obvykle spirální zip, jehož zoubky po zapnutí nejsou patrné. Na šicím stroji se obvykle všívá speciální patkou na skrytý zip. Časté použití: sukně, šaty

Zátěrový (voděodolný): nepromokavý skrytý zip opatřený zátěrem, který brání prostupu vody textilní částí i mezi zoubky zipu. Časté použití: membránové bundy

Nekonečný zip (zdrhovadlový pás) – pás zipu v metráži, který lze přistřihnout na libovolnou délku. Ke spirálovým zipům se prodávají i kovové ukončovací části. Jezdce k nekonečným zipům se prodávají zvlášť. Lze jej použít místo nedělitelného zipu nestandardní délky, např. povlak na matraci.

Dle parametrů

Délka zipu – zdrhovadla se prodávají v různých předpřipravených délkách nebo v metráži (tzv. nekonečný zip). Udává se pouze délka zapínatelné části zipu, bez textilních kousků bez zoubků nahoře a dole.

Velikosti zipu – zdrhovadla se dělají v různých velikostech, aby nebyla příliš slabá nebo naopak zbytečně robustní. Velikost zipu se udává v mm, měřena je šíře zapnuté spirály/zoubků bez textilní části. Každá firma má vlastní číslování, u spirálních je časté označení WS (WS0 – 3(4)mm, WS10 – (5)6mm, WS20 – 8(9)mm), popřípadě 0 ( největší), 1, 2 . Velikost zipu je často vyražena z rubové strany jezdce, což pomáhá při výměně rozbitého jezdce (např. při rozjíždění zipu).

Zipový adaptér

Pruh zipu sešitý ze 2 různých zipů umožňující spojení nekompatibilních zipů. Používá se například u vsadky na bundu - speciální oblečení při nošení dětí.

Opravy a výměny zipů

Zip bývá první věc, co se u oblečení (např. bundy) rozbije. V takovém případě je buďto třeba vyměnit jezdce, nebo celý zip. Tuto službu dělají obvykle opravny oděvů.

V případě rozjíždění zipu, kdy zip není jinak poškozen pomáhá jezdec lehce stisknout kleštěmi.

V naprosté většině případů vůbec není třeba celý zip měnit a stačí vyměnit jezdce. To je v případě, když jezdec upadne, rozjíždí se zip nebo se ulomí pacička, ale 2 pásy na bundě se zoubky jsou v pořádku, zoubky nechybí a není vypáraný nebo odtržený. Namísto původního jezdce se shora nasune nový jezdec. U spirálních zipů je před výměnou třeba odstranit kovou zarážku a po instalaci nového jezdce ji vrátit zpět na místo. Velikost zipu je často vyražena z rubové strany jezdce.

Výměna celého zipu probíhá tak, že se původní zip vypáře a na jeho místo přišije nový zip.

Přenesené aplikace

Metoda zipu je přenesená aplikace mechanického zdrhovadla do prostředí silniční dopravy, která je používána v případech, kdy se dva jízdní pruhy na nějaké pozemní komunikaci z jakéhokoliv důvodu zužují pouze na jeden jízdní pruh. Vozidla v tomto případě najíždějí do volného jízdního pruhu střídavě jeden zprava a jeden zleva, což připomíná právě běžné mechanické zdrhovadlo.

Reference
  1. Lidovky.cz. Zip používáme už 120 let. I jako módní doplněk. Lidovky.cz [online]. 2011-11-08 [cit. 2011-11-08]. Dostupné online.
  2. STEVENSON, Seth. Why YKK? [online]. Slate.com [cit. 2015-06-10]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.