Zdeněk Kovář

Vyučil se ve zlínských závodech nejprve ševcem, pak zámečníkem a konstruktérem. Po založení zlínské Školy umění vstoupil do ateliéru českého sochaře Vincence Makovského kde se vyučil průmyslovému návrhářství. Pokračoval svojí práci pro Baťu ve Zlíně kde navrhoval různá řešení tvarů strojů, například řešení vertikální frézky. V roce 1947 zakládal obor výuky tvarovaní strojů a nástrojů ve speciálním ateliéru zlínské umělecko-průmyslové školy. Po roce 1959 vyučoval na gottwaldovské pobočce VŠUP Praha. Jeho práce zahrnovala projekty pro řešení tvarů rukojetí nástrojů, šicích strojů, magnetofonů, promítaček a projekty pro automobilové závody Tatra, kde navrhl karoserie a vnitřní zařízení nákladních vozů T 137 a T 138 (1956–1958) a osobního vozu T 603 (1954). Ve své práci intenzívně rozvíjel ergonomii ve spolupráci s gottwaldovskými lékaři a psychology. Ve své volné tvorbě se rovněž věnoval plastice.

• 26. ledna 1917 narodil se ve Vsetíně
• 1931–1933 vyučil se strojním a ručním ševcem
• 1933–1936 vyučil se strojním zámečníkem Baťových obuvnických závodů ve Zlíně
• 1939–1943 studoval na Škole umění ve Zlíně, v sochařském ateliéru V. Makovského
• 1944–1947 pracoval jako výtvarník všech konstrukcí Zlínských strojírenských závodů MAS
• od roku 1947 vyučoval na Uměleckoprůmyslové škole ve Zlíně (po 1949 Střední uměleckoprůmyslová škola Zdeňka Nejedlého v Gottwaldově)

Po roce 1952 po přemístění školy do Uherského Hradiště vedl oddělení tvarování strojů a nástrojů. V roce 1952 byl vyzván k účasti na výstavě Hand und Griff ve Vídni. V roce 1959 založil a vedl jako mimořádný vysokoškolský profesor detašovaný ateliér tvarování strojů a nástrojů Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, detašovaný v Gottwaldově. V roce 1961 byl jmenován řádným profesorem VŠUP. Pro odporu ergonomického výzkumu a výuky připravil v Gottwaldově projekt ergonomické laboratoře, kterou mu však konzervativní vedení školy neumožnilo realizovat. V letech 1961–1966 pracoval jako konzultant Kaufmann International Awards New York. V období 1981–1989 pracoval jako vedoucí profesor katedry tvarování strojů a nástrojů VŠUP v Gottwaldově. V roce 1989 opouští školu a zůstává tvořit ve vlastním ateliéru ve Zlíně.

• 1947 získal čestné uznání na VIII. trienále v Miláně
• 1956 udělen Řád práce
• 1958 oceněn 4× Grand Prix na Expo 58 v Bruselu
• 1977 jmenován zasloužilým umělcem
• 1982 udělen titul národní umělec