Zavidovići
Zavidovići jsou město a sídlo stejnojmenné opštiny v centrální části Bosny a Hercegoviny. Nacházejí se mezi Dobojem a Zenicí, administrativně je město součástí Zenicko-dobojského kantonu Federace Bosny a Hercegoviny. Městem protékají řeky Krivaji, Bosna a Gostovića. Podle sčítání lidu ve městě Zavidovići a jeho okolí žilo 12 947 obyvatel. Vzhledem k válečným událostem je však tento počet značně nepřesný.
Zavidovići | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 44°27′ s. š., 18°9′ v. d. |
Nadmořská výška | 252 m n. m. |
Stát | Bosna a Hercegovina |
Entita | Federace Bosny a Hercegoviny |
Kanton | Zenicko-dobojský |
Zavidovići | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 590,3 km² |
Počet obyvatel | 40 272 |
Hustota zalidnění | 68,2 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 72220 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1565. Zpočátku malé sídlo se rychle začalo měnit po roce 1878, kdy se Bosna a Hercegovina stala součástí Rakousko-Uherska. Rakouské firmy začaly budovat závody na zpracování dřeva (první pila byla otevřena v r. 1897); vznikaly pily a úzkorozchodné dráhy. V roce 1902 získaly Zavidovići status obce. V roce 1911 byly při archeologickém průzkumu v okolí objeveny bronzové náramky, dnes jsou vystaveny jako exponáty muzea v Sarajevu.
V pozdější době se město Zavidovići stalo významným dopravním uzlem v údolí Bosny a v Bosně a Hercegovině vůbec. Díky trati Šamac–Sarajevo se město industrializovalo a nové továrny přilákaly další obyvatele. Hlavním zaměstnavatelem se stala státní společnost Krivaja, která produkovala dřevěné výrobky, dveře a montované domy.
Konflikt v 90. letech však vedl k rozvratu dřevozpracujícího průmyslu a kdysi rozvíjející se město se tak dostalo do značných problémů.
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zavidovići na Wikimedia Commons
- Stránky o městě (bosensky)