Zavedení pravostranného provozu v Československu

K zavedení jízdy vpravo „v přiměřeně vhodné době“ se signatářské státy včetně Československa zavázaly v rámci dodatku k Pařížské úmluvě v roce 1926.[1][2] V roce 1931 Československo přislíbilo, že změnu zavede do pěti let.[1][2] Bylo o ní však rozhodnuto teprve Opatřením Stálého výboru Národního shromáždění č. 275/1938 Sb. ze dne 10. listopadu 1938. Účinnost tohoto ustanovení byla stanovena na 1. května 1939.[2]

Vyhláška o zavedení jízdy vpravo na území Velké Prahy

Obsazení části republiky dne 15. března 1939 Německem však vedlo k uspíšení účinnosti - výnosem vrchního velitele německé armády Brauchitsche byl pravostranný provoz v Protektorátu Čechy a Morava zaveden dnem 17. března 1939, v Praze až od neděle 26. března 1939 od 3 hodin ráno. Například v Ostravě se naopak jezdilo vpravo již od prvního dne okupace.[1]

Oblasti Československa, které byly postoupeny Německé říši Mnichovskou dohodou, se staly součástí Německé říše a vztahovalo se na ně veškeré tehdejší německé právo, včetně dopravních předpisů. Pravostranný provoz byl proto v těchto oblastech zaveden záhy po odstoupení Německu během počátku října roku 1938 (jednalo se např. o města Liberec, Ústí nad Labem, Český Krumlov, Cheb, Karlovy Vary, Opava). Jde o první oblasti Československa a dnešní České republiky, kde byla uvedena do praxe jízda vpravo (vyjma malého Hlučínska, které do roku 1920 patřilo k Německu).

Na Slovensku byl pravostranný provoz zaváděn v letech 1939–1941.[1]

Zvláštností byla první liberecká tramvajová trať, na jejíž krátké dvojkolejné části (od nádraží k mostu přes Nisu) byl z důvodu uspořádání navazujících jednosměrných úseků pravostranný provoz již od počátku, tedy od 25. srpna 1897.

Železniční doprava

Levostranný provoz byl po mnoho let též na některých železničních tratích, přestože v českých zemích od roku 1851 platil zákon, který nařizoval pravostranný provoz. Důvody zavedení levostranného provozu na některých tratích jsou podle historika Pavla Schreiera neznámé, ale hlavní roli mohla hrát inspirace v zahraničí – například ve Švýcarsku a ve Francii vlaky dosud standardně jezdí vlevo. V ČR byly stálou výjimkou trati soukromé společnosti KFNB (Kaiser Ferdinands-Nordbahn), na které se na rozdíl od státem provozovaných tratí nevztahovala v plném rozsahu tehdy platná legislativa. Na trati z Prahy do Benešova se jezdilo vlevo od roku 1905 až do konce 40. let, levostranný provoz byl též na trati mezi Chomutovem a Chebem, kde na posledním úseku byl zrušen roku 2006. Do roku 2009 se jezdilo vlevo v úseku Bohumín – Petrovice u Karviné. Poslední českou tratí s levostranným provozem byla trať Břeclav – Bohumín, kde byl původně pravostranný provoz, levostranný provoz zaveden od roku 1872 a pravostranný provoz byl opět zaveden 9. prosince 2012. Důvodem zavedení pravostranného provozu je sjednocení pravidel evropské železniční sítě.[3][4]

Odkazy

Reference
  1. Petr Jansa: Za jízdu vpravo Němci nemohou[nedostupný zdroj] (Český rozhlas, Motožurnál, 15. 3. 2004), na původní adrese již nedostupné
  2. Jak to bylo s jízdou vpravo, Auto.idnes.cz, 14. 3. 2004, ČTK
  3. Jan Nevyhoštěný, Martin Vokáč: Po 140 letech vystupujeme vpravo, varují letáky na poslední „levé“ trati, iDnes.cz, 12. 11. 2012
  4. Jan Sůra, Martin Vokáč: Vlaky z Břeclavi do Bohumína čeká změna. Po 140 letech pojedou vpravo, iDnes.cz, 27. 6. 2012

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.