Zahrada Bubec

Zahrada Bubec se rozkládá na pozemku bývalého zahradnictví v Tělovýchovné ulici v Praze-Řeporyjích.[1] Pozemek[p 1] získala dne 1. července 2014 do pronájmu (za účelem dlouhodobého využívání) obecně prospěšná společnost Bubec.[1]

Zahrada Bubec
Celkový pohled na Zahradu Bubec od Domečku Ladislava Plíhala
Funkce	zahrada, komunitní centrum
Lokalita	Řeporyje, Praha, Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°1′50,68″ s. š., 14°18′47,07″ v. d.
Rozloha	2 409 m2
Založeno	1. července 2014
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Návštěvní řád Zahrady Bubec

Kruhová informační tabule na křižovatce ulic Mládkova x Dalejská x K Zadní Kopanině

Pozemek zahrady se nachází v blízkosti výtvarného (sochařského) studia Bubec, které provozuje obecně prospěšná společnost Bubec již od roku 2000 a kde pracují jak umělci z České republiky, tak i ze zahraničí.[1] Blízké okolí zahrady jakož i zahrada sama je zaplněna uměleckými objekty z různých přírodních (dřevo, kámen) ale i nepřírodních materiálů (ocel, sklo), které pocházejí od různých autorů (tvůrců).[1]

Obecně je zahrada (a její vybavení, tj. dětské hřiště s originálními herními prvky) přístupná pro matky s dětmi denně od 10.00 do 17.00 hodin.[1] Zahrada slouží i původnímu účelu, lze si v ní dlouhodobě pronajmout záhon a pěstovat tam například zeleninu.[1] Kromě pěstování zeleniny slouží zahrada hlavně jako komunitní centrum, kde lze pořádat dílny pro děti (od 6 do 18 let), kutilské workshopy nebo sousedské slavnosti, divadelní představení či nejrůznější akce či oslavy.[1] Zahradu si mohou pronajmout jednotlivci, školy či firmy a to na individuální oslavu narozenin, pořádání akcí typu „párty pro přátele“ či různých (i na míru šitých) firemních akcí.[1] Na pozemku se nachází vlastní budova, kde je umístěno studio a klubová místnost sloužící jako mateřské centrum.[1]

• Ukázka některých (neanonymních) uměleckých objektů v zahradě Bubec
• 
  „Tři kmeny a schody“ (Floris Brasser)
• 
  „Fotograf“ (Michal Novotný)
• 
  „Kamenný gramofon“ (Martin Janíček)
• 
  „Hadi“ (Michal Hradil)
• 
  „Štrykovaná rozhledna“ (Čestmír Suška)
• 
  „Rámy – gesto situace“ (Vojtěch Míča)
• 
  „Knihovna“ (Martin Pertl)
• 
  „Domeček“ (Ladislav Plíhal)