Zahrádky (hrad)

Středověké panské sídlo známé z několika listin spojili s lokalitou u Nového Dvora František Gabriel a Jaroslav Panáček. První písemná zmínka o hradě pochází z roku 1376 a nachází se v predikátu Vítka ze Zahrádek. Jeho syn Vítek z Mnichova a dcera Zdena Zahrádky okolo roku 1426 prodali Janovi z Vlčího Dolu, od kterého je později koupili bratři Zikmund a Vaněk ze Smojna. Dalším majitelem se roku 1450 stal Jan Smiřický, který Zahrádky připojil k Jestřebí. Poslední zmínka z roku 1546 uvádí Zahrádky mezi pustými sídly.[1]

Dochovaná podoba hradu byla od poloviny osmnáctého století ovlivňována výstavbou a provozem Nového Dvora, jehož část zasahuje do hradního příkopu. Další změny přinesly romantické úpravy okolní krajiny a stavba altánu v závěru ostrožny.[2]

Stavebník hradu si pro své sídlo zvolil pseudoostrožnu budovanou turonskými kvádrovými pískovci, která vybíhá do údolí Robečského potoka chráněného jako národní přírodní památka Peklo. Přístupová cesta vedla pravděpodobně od východu a procházela zaniklou osadou, doloženou povrchovými sběry.[2] Jediným dochovaným pozůstatkem hradu je nevýrazný šíjový příkop,[3] který byl pravděpodobně z větší části zasypán destrukcemi hradních konstrukcí a odpadem ze dvora.[2]