Zacharij Zograf
Zacharij Zograf (bulharsky Захарий Зограф; 8. října 1810 Samokov – 14. června 1853 Samokov[1]) byl bulharský malíř,[2] představitel samokovské malířské školy.
| Zacharij Zograf | |
|---|---|
 | |
| Narození | 8. října 1810 Samokov |
| Úmrtí | 14. června 1853 (ve věku 42 let) Samokov |
| Příčina úmrtí | skvrnitý tyfus |
| Povolání | malíř a ikonopisec |
| Zaměstnavatelé | Bačkovský klášter Trojanský klášter Klášter Proměnění |
| Příbuzní | Dmitrij Zograf a Dimitar Zograf (sourozenci) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
Učil se spolu se svým bratrem Dimitarem, s nímž později spolupracoval, když jejich otec zemřel. Jeho nejznámější ikony jsou obrazy sv. Konstantina a Heleny v Plovdivu. Namaloval fresky pro hlavní kostel Rilského kláštera, pro kapli a kostel sv. Mikuláše Bačkovského kláštera, pro Trojanský klášter a pro klášter Proměnění. Na klášterní zdi namaloval tři autoportréty.
Roky 1851 a 1852 strávil na hoře Athos, kde zdobil vnější narthex Velké Lavry. Pro několik kostelů namaloval dárcovské portréty a po jeho úmrtí na skvrnitý tyfus po něm zbylo mnoho nerealizovaných návrhů.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zahari Zograf na anglické Wikipedii.
- http://encyklopedia.pwn.pl/haslo/Zacharij-Zograf;3999701.html
- Raymond Detrez, Historical Dictionary of Bulgaria, s. 535
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zacharij Zograf na Wikimedia Commons
