ZYpp

Jako následek po sobě jdoucích akvizic Ximian a SuSE GmbH v roce 2003 se společnost Novell rozhodla spojit balíčkovací systémy YaST a Red Carpet spolu s jejich nejlepšími vlastnostmi - oba dva systémy dosud Novell používal samostatně - v jeden balíčkovací systém. Při pohledu na existující open source nástroje dostupné v roce 2005 (a jejich úroveň) je patrné, že žádný z nich nesplňoval nezbytné požadavky a žádný nebyl schopen plynule pracovat s existující infrastrukturou pro správu softwaru vyvinutého společnostmi SUSE nebo Ximian. Proto bylo rozhodnuto vzít nejlepší myšlenky z existujících částí a vytvořit novou implementaci. Výsledná knihovna Libzypp měla za cíl být softwarový správce pro distribuce SUSE a manažer pro linuxové komponenty v řešení ZENworks.

Řešení Libzypp představovalo přechod z řešení Red Carpet napsaného na aktualizační balíčky v již nainstalovaných systémech, použití na kompletní instalační proces naráželo na limity tohoto systému a přidávání dalších rozšíření a patchů jej dělalo slabým a nepředvídatelným.[4][5] Ačkoli první verze Zypp solveru pracovala uspokojivě pouze pro několik firemních produktů se ZMD démonem, v průběhu vydání verze openSUSE 10.1 v květnu 2006 nepracovaly systémové balíčky dle očekávání prakticky vůbec. V prosinci 2006 byly ve verzi openSUSE 10.2 opraveny některé chyby předchozího vydání pomocí nové verze ZYpp v2. ZMD byl následně odejmut ve verzi 10.3 a zůstal vyhrazen pouze pro firemní produkty. Systém ZYpp verze 3 představoval pro openSUSE relativně dobrého správce balíčků srovnatelného s ostatními existujícími správci balíčků, nesl s sebou však i některá omezení, která značně omezovala jeho rychlost.

Místo, kde libzypp potřeboval významné vylepšení, byla rychlost řešení závislostí.

Projekty jako OPIUM (za anglického Optimal Package Install/Uninstall Manager)[6][7] a MANCOOSI[8] se pokoušely odstranit problém s řešením závislostí pomocí SAT solveru. Tradiční solvery jako Apt často vykazují nepřijatelné nedostatky. SAT solver (řešící problém splnitelnosti) pracuje odlišně od obvyklých nástrojů jak je Apt.[9] Této vlastnosti se využilo při integraci SAT algoritmů do systému ZYpp, použitý algoritmus je založen na populárním minisat solveru.[10]

Implementace SAT solveru z openSUSE 11.0 je založena na dvou důležitých avšak nezávislých blocích:

• Využíváním datového slovníku umožňujícího rychlý způsob ukládání a načítání informací o balíčku a závislostech. Byl vytvořen nový formát, který ukládá informace do úložiště jako řetězec společně se všemi vztahy, které v balíčku existují. Čtení a slučování více informací v úložišti zabere pouhých několik milisekund.
• Využíváním SAT solveru pro výpočet balíčkových závislostí. Problém splnitelnosti booleovské formule je dobře prozkoumaný a je k dispozici mnoho kvalitních algoritmů. Jsou relativně rychlé, neboť komplexnost balíčků je velmi nízká v porovnání s ostatními oblastmi využívajícími SAT solvery.

Po několika měsících práce jsou výsledky benchmarku pro současné čtyři verze ZYpp s integrovaným SAT solverem více než povzbudivé, pokud porovnáváme YaST a zypper oproti ostatním správcům balíčků založených na rpm, a to jak z hlediska rychlosti, tak i z hlediska paměťové náročnosti.[11]