Zázrivá

Zázrivá je obec na Slovensku v okrese Dolný Kubín.

Zázrivá
Zázrivá

znak
Poloha
Souřadnice49°16′45″ s. š., 19°9′30″ v. d.
Nadmořská výška600 m n. m.
StátSlovensko Slovensko
KrajŽilinský
OkresDolný Kubín
Tradiční regionOrava
Zázrivá
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha67,250 km²[1]
Počet obyvatel2 662 (31.12.2016)
Hustota zalidnění39,6 obyv./km²
Správa
Statusobec
StarostaMatúš Mních (SMER)
Vznik1556 (první písemná zmínka)
Oficiální webzazriva.com
Telefonní předvolba043
PSČ027 05
Označení vozidelDK
NUTS510211
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Obec byla založena jako Valašská obec na území panství Oravského hradu. První písemná zmínka je z roku 1556. Tehdy měla Zázrivá podle soupisů 150 až 200 obyvatel. Obyvatelé se v těch časech na léto stěhovali se stády do hor, ale postupně se rodiny usazovaly právě na těch místech, kde byly v létě, a tak vznikly dnešní osady Zázrivé jako Ráztoky, Havrania, Petrová, Bílá a další. V roce 1615 byly určeny definitivně hranice Zázrivé. Za panování krále Ludvíka II. Jagellonského během jeho dětských let vládl na Oravě magistr Donco.

Během kuruckých válek vesnice velmi zpustla a postupně jí zrušili i veškeré výsady. V roce 1747 byl založen Farní úřad. V roce 1791 postaven první zděný římskokatolický kostel na místě, kde stál původně dřevěný, který byl postaven v roce 1705, později byl rozebrán a prodán do Žaškova.

Až v roce 1871 byl vytvořen Urbárský spolek, neboť lidé neměli na vykoupení se z poddanství dostatek prostředků. V roce 1785 bylo v Zázrivé 2030 obyvatel, v roce 1828 2600 obyvatel, později jejich počet klesal v důsledku epidemií a vystěhovalectví. V roce 1829 to bylo 2598 lidí a v 70. letech 20. století byla Zázrivá největší obcí na Oravě, měla přes 4100 obyvatel. Pak počet obyvatel klesl asi na polovinu.

Během SNP byla v obci partyzánská základna, na níž přistáli rozličné jednotky výsadkové partyzánské skupiny. Obec byla osvobozena 5. dubna 1945.

Památky

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel dal postavit v roce 1928 tehdejší kněz a děkan Jan Briššák (1. dubna 1866 – 2. ledna 1928), který tehdy působil v Zázrivé. Pocházel z Rabče a dokončení stavby se už nedožil. Kostel byl dostavěn v roce 1933 a byl vysvěcen na svátek Nanebevzetí Panny Marie 15. srpna 1934. V té době ve farnosti působili kněží Kočiš a kaplan Balara. Kostel je postaven v moderním stylu se zachovalými liniemi románského slohu. Je vybaven oltářem, v té době největším na Oravě, který byl dovezen z Tyrolska.

Starý vypálený kostel

Kostel se nachází na okraji obce u hřbitova. První dřevěný kostel byl postaven v roce 1705. Tento stál údajně v Ústředí na začátku Doliny na vršku (nynější název Kostelec) a byl prodán do Žaškova. Na jeho místě byl roku 1720 postaven zděný kostelík. Se stavbou dalšího zděného kamenného kostela v Zázrivé se započalo v roce 1791 a dokončen byl v roce 1796. Byl postaven v pozdně raně-barokním stylu na pozemku starého hřbitova. Kostel se skládal z lodi, sakristie a malé předsíně, která zároveň tvořila hlavní vchod. Do sakristie se vcházelo přes hlavní vchod. Na boku lodě, v blízkosti hlavního oltáře byly po obou stranách dvě malá okna. V horní části zaklenutá do půlkruhu. V blízkosti vchodu na věž bylo ještě jedno okno. Celkově měl kostel tři vchody. Kromě hlavního oltáře, byly ještě dva boční oltáře. Na hlavním oltáři byla socha Božského Srdce Ježíšova, v životní velikosti. V pozadí toho celého, byl asi dva a půl metru vysoký obraz, dosahující až po strop, v bohatě zdobeném rámu. Na jeho bocích byly ve středu umístění andělé. Obraz znázorňoval v horní části sv. Trojici, nebe, anděly, a v dolní části svatých: Papeže s třírameným křížem, a věřící lid. V blízkosti levého oltáře byla sakristie, z níž se vycházelo na kazatelnu. V přední části kostela se nacházela jedna zpovědnice a socha svatého Antona. V kostele stály dvě řady lavic. Dlažba byla kamenná. Strop byl jednoduchý dřevěný. Křížová cesta se v kostele nenacházela. Na chór byl přístup jak zvenčí, tak z kostela. Chór vedl od bočního vchodu a končil naproti němu. Na věži byly tři zvony. Požár vznikl v pozdním odpoledni v sobotu 8. srpna 1934. Obyvatelé byli roztroušeni po loukách, protože ještě sušili seno a žeň ještě nezačala. Proto se pozdě začalo hasit. Už se zaměřili jen na záchranu zvonů. Během spouštění zvonů z věže jim jeden praskl a druhý roztál. Zachránil se pouze jeden zvon. Také byla zachráněna i socha sv. Antona, která byla v životní velikosti. Na poslední chvíli ji vynesl tehdejší varhaník a učitel Štefan Magúth. Kostel byl podpálen úmyslně dvěma občany Zázrivé. Provedli to na objednávku místního podnikatele, který vlastnil nákladní dopravu a obchod s petrolejem. Od té doby ruiny kostela chátrají. V roce 1968 byly pokusy místního administrátora Albína Senaja (1936–1999), dát obnovit kostel celkovou rekonstrukcí, ale přišla do toho normalizace a již nikdo se nepokusil znovu kostel opravit.

Geografie

Obec se nachází v nadmořské výšce 600 metrů a rozkládá na ploše 67,250 km². K 31. prosinci roku 2011 žilo v obci 2 720 obyvatel.

Části obce
  • Biela
  • Demkovská
  • Dolina
  • Grúne
  • Havrania
  • Končitá
  • Kozinská
  • Petrová
  • Plešivá
  • Ráztoky
  • Zázrivá-Stred

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zázrivá na slovenské Wikipedii.

  1. Registre obnovenej evidencie pozemkov [PDF 968 kB]. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-08-19 [cit. 2017-09-09]. S. 1. Dostupné online. (slovensky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.