Zákon o rozpočtových pravidlech
Zákon o rozpočtových pravidlech neboli Rozpočtová pravidla jsou zkrácené názvy zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), který řeší problematiku státního rozpočtu České republiky.
| Rozpočtová pravidla | |
|---|---|
| zákon o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) | |
| Předpis státu | |
| Druh předpisu | zákon |
| Číslo předpisu | 218/2000 Sb. |
| Údaje | |
| Autor | Parlament České republiky |
| Schváleno | 27. 6. 2000 |
| Platnost | 21. 7. 2000 |
| Účinnost | 1. 1. 2001 |
| Oblast úpravy | |
| finanční právo | |
Zákon o rozpočtových pravidlech upravuje tvorbu, funkce a obsah střednědobého výhledu státního rozpočtu; příjmy a výdaje státního rozpočtu; státní finanční aktiva a pasiva; finanční hospodaření organizačních složek státu; finanční kontrolu; podmínky zřizování státních fondů; způsob řízení státní pokladny a řízení státního dluhu; hospodaření s prostředky soustředěnými v Národním fondu.
Státem stanovená činnost státních orgánů zahrnující sestavování návrhu rozpočtu, projednávání a schvalování rozpočtu, realizaci během rozpočtového období a kontrolu plnění rozpočtu.
Sestavování státního rozpočtu
Návrh státního rozpočtu obsahující předpokládané příjmy a výdaje sestavuje v České republice ministerstvo financí v součinnosti se správci kapitol, územními samosprávnými celky a státními fondy. Při sestavování se vychází z výsledků hospodaření státu v uplynulém rozpočtovém období, ze záměrů a cílů hospodářské politiky státu, z předpokládaného ekonomického vývoje národního hospodářství apod. Návrh zákona o státním rozpočtu předkládá ministerstvo financí ke schválení vládě.
Projednávání a schvalování rozpočtu
Návrh rozpočtu se po posouzení ve vládě předkládá k projednání a schválení Poslanecké sněmovně; vláda předloží návrh zákona předsedovi Poslanecké sněmovny nejpozději tři měsíce před začátkem rozpočtového roku; ten přikáže tento návrh zákona k projednání rozpočtovému výboru.
V prvním čtení zákona se projednávají základní údaje návrhu státního rozpočtu a to výše příjmů a výdajů, saldo, způsob vypořádání salda, celkový vztah k rozpočtům vyšších územních samosprávných celků a obcí a rozsah zmocnění výkonných orgánů; Poslanecká sněmovna buď tyto základní údaje schválí nebo doporučí vládě jejich změny a stanoví termín pro předložení nového návrhu Ve druhém čtení návrhu zákona a usnesení rozpočtového výboru se koná rozprava a předkládají se pozměňovací návrhy. Ve třetím čtení návrhu zákona o státním rozpočtu se koná rozprava, ve které je možné navrhnout pouze opravu legislativně technických chyb, pravopisných chyb apod. Na závěr Poslanecká sněmovna hlasuje o pozměňovacích návrzích a poté se usnáší na návrhu. Po schválení se rozpočet stává rozpočtovým zákonem (Senát o rozpočtu nehlasuje).
Pokud se nepodaří rozpočet schválit do začátku rozpočtového roku, hospodaří se podle rozpočtového provizoria, které představuje skutečnost stejného časového období minulého rozpočtového roku.
Realizace státního rozpočtu
Plnění rozpočtu je většinou v pravomoci vlády a jejích orgánů. Jeho podstata spočívá v zabezpečování včasného a správného odvodu všech rozpočtových příjmů a v plynulém a hospodárném čerpání rozpočtových výdajů. V Česku odpovídá vláda za plnění státního rozpočtu Poslanecké sněmovně, které předkládá po skončení pololetí zprávu, ve které hodnotí vývoj ekonomiky a plnění státního rozpočtu.
Kontrola plnění rozpočtu
Hodnotí se výsledky rozpočtového hospodaření a sestavují se závěrečné účty po skončení rozpočtového období. U ústředního rozpočtu sestavuje návrh státního závěrečného účtu ministerstvo financí ve stejné skladbě jako byl návrh rozpočtu. Návrh státního závěrečného účtu podává vláda Poslanecké sněmovně nejpozději do 30. dubna následujícího roku.