Xochitl

O životě vládkyně Xochitl, stejně jako o Toltécké říši, neexistují bezprostřední důkazy. První písemné zmínky o Toltécích a období vlády Xochitl a jejího manžela, v pořadí osmého či devátého toltéckého panovníka Tecpancaltzina Iztaccaltzina, se objevují až v dílech Juana de Torquemady, španělského teologa z 15. století, nebo mexického šlechtice a historika španělsko-aztéckého původu Fernanda de Alva Cortése Ixtlilxóchitla (1568 nebo 1578 – 1650), tedy několik století po popisovaných událostech.[1] Ixtlilxóchitl byl autorem řady historických knih, popisujících dějiny Čičiméků, Toltéků a Aztéků, jako například Relaciones históricas nebo Historia de la nación Chichimeca, později známá pod názvem Historia general de la Nueva España.[2] Pochybnosti mj. budí i skutečnost, že v dílech uvedených autorů se obvykle uvádí, že toltéčtí panovníci vládli 52 let, což byl ve skutečnosti jeden cyklus tzv. středoamerického kalendáře.

Podle popisovaných záznamů (či zaznamenaných legend)Tecpancaltzin Iztaccaltzin coby osmý či devátý tlatoani (vládce) převzal kolem roku 830 n. l. vládu nad Toltéckou říší po smrti své matky a předchozí panovnice Xihuiquenitzin Ziuhcaltzin. Jistý toltécký šlechtic Papantzin pak v roce 843 objevil možnost připravit ze šťávy rostlin agáve kvašený nápoj, později známý jako pulque, a spolu se svou dcerou Xochitl přinesl tento nápoj svému vladaři.Tecpancaltzinovi se zalíbil nejen osvěžující nápoj, ale i Papantzinova dcera. Udajně ji zamkl ve svém paláci a držel ji v zajetí. Po čase se jim narodil syn Meconetzin. Když zemřela Tecpancaltzinova manželka Maxio, s níž měl vládce jen dcery, stala se Xochitl vládkyní a její syn následníkem. Kolem roku 877 měla svého manžela sesadit z trůnu a dále vládnout sama. Po vypuknutí občanské války se aktivně zapojila do bojů. Zároveň vyzvala další toltécké ženy, aby ji následovaly a z těchto bojovnic sestavila samostatnou vojenskou jednotku. Smrt našla na bojišti, podle některých pověstí zároveň s ní padl i její manžel Tecpancaltzin.