XY gonadální dysgeneze

Lidé se Swyerovým syndromem se rodí se vzhledem normální ženy z většiny anatomických hledisek, kromě toho, že dítě má nefunkční pohlavní žlázy místo vaječníků nebo varlat. Protože jejich vaječníky nevyvolávají žádné významné změny těla před pubertou, vada reprodukčního systému obvykle zůstává nezjištěná, dokud neselže nástup puberty. Vypadají jako normální dívky, a obecně jsou za ně považovány.

Důsledky Swyerova syndromu bez léčby:

• Gonády nemohou vyrábět estrogen, takže prsa se nevyvíjí a děloha neroste a nemenstruuje, dokud není podán estrogen. Ten je často podáván transdermálně.
• Gonády nemohou vyrábět progesteron, takže menstruační období není předvídatelné, dokud není podáván progestin, obvykle ve formě pilulek.
• Gonády nemohou produkovat vajíčka, takže početí dítěte není bez zásahu možné. U jedné ženy s XY gonadální dysgenezí se vyskytl případ neasistovaného těhotenství. Žena s dělohou a vaječníky, ale bez ženské gamety, je schopna otěhotnět implantací oplodněného vajíčka jiné ženy (přenos embryí).
• Proužkovité gonády s buňkami obsahujícími chromozom Y mají vysokou pravděpodobnost rozvoje rakoviny, zejména gonadoblastomu. Proužkovité gonády bývají obvykle odstraněny do jednoho roku od diagnózy, protože rakovina může začít již v kojeneckém věku.

Genetické asociace Swyerova syndromu zahrnují:

Bylo identifikováno i sedm dalších genů s možnými asociacemi, ale ty jsou doposud méně prozkoumané.

Prvním známým krokem sexuální diferenciace normálního XY plodu je vývoj varlat. Raná stádia tvorby varlat ve druhém měsíci těhotenství vyžadují působení několika genů, z nichž jeden z nejranějších a nejdůležitějších je SRY : oblast chromozomu Y, která určuje pohlaví. Mutace SRY jsou odpovědné za mnoho případů Swyerova syndromu.

Když je takový gen vadný, indiferentní gonády selhávají v diferenciaci na varlata u XY (geneticky mužského) plodu. Bez varlat se nevytváří žádný testosteron ani antimüllerův hormon (AMH). Bez testosteronu se Wolffovy vývody nevyvíjejí, takže se netvoří žádné vnitřní mužské orgány. Nedostatek testosteronu také znamená, že nedochází k tvorbě dihydrotestosteronu a v důsledku toho selhává virilizace vnějších genitálií, což vede k normálním ženským genitálím. Bez AMH se z Müllerových kanálků vyvinou normální vnitřní ženské orgány (děloha, vejcovody, děložní hrdlo, vagína).

Vzhledem k neschopnosti proužkovitých gonád produkovat pohlavní hormony (estrogeny i androgeny) se většina sekundárních pohlavních charakteristik nevyvíjí. To platí zejména o estrogenních změnách, jako je vývoj prsou, rozšíření pánve a boků a menstruace. Protože nadledviny mohou vytvářet omezené množství androgenů a nejsou tímto syndromem ovlivněny, většina z těchto osob si vyvine stydké ochlupení, i když často zůstává řídké.

Vyhodnocení zpožděné puberty obvykle odhalí zvýšení gonadotropinů, které naznačuje, že hypofýza poskytla signál pro pubertu, ale gonády nereagují. Další kroky hodnocení obvykle zahrnují kontrolu karyotypu a zobrazení pánve. Karyotyp odhaluje chromozomy XY a zobrazování pánve demonstruje přítomnost dělohy, ale žádné vaječníky (proužkované gonády obvykle nejsou vidět). Ačkoli karyotyp XY může také naznačovat úplný syndrom necitlivosti na androgen, nepřítomnost prsou a přítomnost dělohy a ochlupení tuto možnost vylučují. V tomto okamžiku je obvykle možné, aby lékař provedl diagnózu Swyerova syndromu.

Po stanovení diagnózy je obvykle zahájena terapie estrogenem a progestogenem, jež podporuje rozvoj ženských charakteristik.

Odhaduje se, že četnost Swyerova syndromu je přibližně 1 ze 100 000 lidí. Od roku 2018 bylo hlášeno méně než 100 případů. Existují velmi vzácné případy rodového Swyerova syndromu.

Swyerův syndrom poprvé popsal G. I. M. Swyer v roce 1955 ve zprávě o dvou případech.