World Matchplay
World Matchplay, také známé jako Betfred World Matchplay,[1] je každoročně pořádaný profesionální šipkařský turnaj organizace Professional Darts Corporation. Peter Wright je aktuálním šampionem poté, co ovládl ročník 2021.
| World Matchplay | |
|---|---|
| Betfred World Matchplay | |
 Winter Gardens v Blackpoolu, kde se turnaj konal do roku 2019 | |
| Informace o turnaji | |
| Země |  Anglie |
| Město | Blackpool (1994–2019, 2021) Milton Keynes (2020) |
| Hala | Winter Gardens (1994–2019, 2021) Marshall Arena (2020) |
| Rok založení | 1994 |
| Pořadatel | PDC |
| Formát turnaje | legy |
| Finanční odměna | 700 000 £ |
| Měsíc(e) konání | červenec |
| Aktuální vítěz | |
 Peter Wright | |
| Oficiální webové stránky | |
Historie
World Matchplay se hrálo každoročně od roku 1994 v Empress Ballroom ve Winter Gardens v Blackpoolu. Prvním vítězem se stal Larry Butler, který porazil Dennise Priestleyho 16–12. Turnaj byl označován jako 2. největší PDC soutěž po mistrovství světa, jelikož vstupenky byly vyprodány během tří dní.
Do roku 2012 musel být rozdíl na konci zápasu mezi hráči alespoň dva legy. Když byl například stav v prvním kole 9–9, museli hráči pokračovat až do okamžiku, kdy jeden vyhrál dva legy za sebou. Od roku 2013 došlo ke změně, pokud nestačilo ani 6 legů navíc k určení vítěze, následoval jeden rozhodující – v prvním kole tak následoval po stavu 12–12.[2]
Za svou 28letou existenci turnaj ovládlo 11 šipkařů: šestnáctkrát Phil Taylor, dvakrát Rod Harrington a Michael van Gerwen, jednou zvítězili Gary Anderson, Dimitri Van den Bergh, Larry Butler, Rob Cross, Peter Evison, Colin Lloyd, James Wade a Peter Wright. Dennis Priestley byl třikrát po sobě druhý. Dimitri Van den Bergh se v roce 2020 stal prvním hráčem, který získal titul při své premiéře na turnaji.[3]
Od roku 2018 získává vítěz turnaje trofej Phila Taylora, pojmenovanou na počest šipkaře, který v tomto roce odešel do sportovního důchodu.[4]
V roce 2020 byl z důvodu pandemie covidu-19 turnaj pořádán v Marshall aréně v Milton Keynes bez diváků.[5]
Seznam finálových zápasů
| Rok | Vítěz (průměr ve finále) | Skóre | Finalista (průměr ve finále) | Finanční odměna | Sponzor | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Celkem | Vítěz | Finalista | |||||
| 1994 |  Larry Butler (90.72) |
16–12 | Dennis Priestley (91.59) |
£42,800 | £10,000 | £6,000 | Proton Cars |
| 1995 | Phil Taylor (90.72) |
16–11 | Dennis Priestley (87.63) |
Webster's Brewery | |||
| 1996 | Peter Evison (100.51) |
16–14 | Dennis Priestley (96.67) |
£46,000 | £12,000 | £7,000 | |
| 1997 | Phil Taylor (106.32) |
16–11 | Alan Warriner (98.42) |
£6,000 | |||
| 1998 | Rod Harrington (95.03) |
19–17 | Ronnie Baxter (94.07) |
£58,000 | £14,000 | £7,000 | PDC |
| 1999 | Rod Harrington (85.95) |
19–17 | Peter Manley (86.91) | ||||
| 2000 | Phil Taylor (100.32) |
18–12 | Alan Warriner (97.14) |
Stan James | |||
| 2001 | Phil Taylor (99.57) |
18–10 |  Richie Burnett (90.99) |
£65,000 | |||
| 2002 | Phil Taylor (98.76) |
18–16 | .svg.png.webp){kind=small} John Part (94.14) |
£75,500 | £15,000 | £7,500 | |
| 2003 | Phil Taylor (94.38) |
18–12 | Wayne Mardle (97.44) |
£80,000 | £8,000 | ||
| 2004 | Phil Taylor (100.20) |
18–8 | Mark Dudbridge (89.24) |
£100,000 | £20,000 | £10,000 | |
| 2005 | Colin Lloyd (97.89) |
18–12 | John Part (94.53) |
£120,000 | £25,000 | £12,500 | |
| 2006 | Phil Taylor (100.08) |
18–11 | James Wade (90.01) |
£150,000 | £30,000 | £15,000 | |
| 2007 | James Wade (96.83) |
18–7 | Terry Jenkins (91.62) |
£200,000 | £50,000 | £20,000 | |
| 2008 | Phil Taylor (109.47) |
18–9 | James Wade (102.58) |
£300,000 | £60,000 | £30,000 | |
| 2009 | Phil Taylor (106.05) |
18–4 | Terry Jenkins (92.32) |
£400,000 | £100,000 | £50,000 | |
| 2010 | Phil Taylor (105.16) |
18–12 |  Raymond van Barneveld (100.11) | ||||
| 2011 | Phil Taylor (103.84) |
18–8 | James Wade (98.84) |
Sky Bet | |||
| 2012 | Phil Taylor (98.97) |
18–15 | James Wade (95.92) |
Betfair | |||
| 2013 | Phil Taylor (111.23) |
18–13 | Adrian Lewis (105.92) |
BetVictor | |||
| 2014 | Phil Taylor (107.19) |
18–9 | Michael van Gerwen (101.49) |
£450,000 | |||
| 2015 | Michael van Gerwen (99.91) |
18–12 | James Wade (90.37) | ||||
| 2016 | Michael van Gerwen (103.93) |
18–10 | Phil Taylor (101.13) | ||||
| 2017 | Phil Taylor (104.24) |
18–8 | Peter Wright (99.74) |
£500,000 | £115,000 | £55,000 | |
| 2018 | Gary Anderson (101.12) |
21–19 |  Mensur Suljović (104.43) | ||||
| 2019 | Rob Cross (95.16) |
18–13 | Michael Smith (95.91) |
£700,000 | £150,000 | £70,000 | Betfred |
| 2020[3] |  Dimitri Van den Bergh (98.31) |
18–10 | Gary Anderson (92.81) | ||||
| 2021 | Peter Wright (105.90) |
18–9 | Dimitri Van den Bergh (100.88) | ||||
Rekordy a statistiky
Aktuální k 25. červenci 2021
Počet účastí ve finále
| Pořadí | Hráč | Země | Vítězství | Finalista | Finále celkem |
|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Phil Taylor | Anglie | 16 | 1 | 17 |
| 2 | Michael van Gerwen | Nizozemsko | 2 | 1 | 3 |
| 3 | Rod Harrington | Anglie | 2 | 0 | 2 |
| 4 | James Wade | Anglie | 1 | 5 | 6 |
| 5 | Gary Anderson | Skotsko | 1 | 1 | 2 |
| Dimitri Van den Bergh | Belgie | 1 | 1 | 2 | |
| Peter Wright | Skotsko | 1 | 1 | 2 | |
| 6 | Larry Butler | USA | 1 | 0 | 1 |
| Rob Cross | Anglie | 1 | 0 | 1 | |
| Peter Evison | Anglie | 1 | 0 | 1 | |
| Colin Lloyd | Anglie | 1 | 0 | 1 | |
| 11 | Dennis Priestley | Anglie | 0 | 3 | 3 |
| 12 | Terry Jenkins | Anglie | 0 | 2 | 2 |
| John Part | Kanada | 0 | 2 | 2 | |
| Alan Warriner | Anglie | 0 | 2 | 2 | |
| 15 | Raymond van Barneveld | Nizozemsko | 0 | 1 | 1 |
| Ronnie Baxter | Anglie | 0 | 1 | 1 | |
| Richie Burnett | Wales | 0 | 1 | 1 | |
| Mark Dudbridge | Anglie | 0 | 1 | 1 | |
| Adrian Lewis | Anglie | 0 | 1 | 1 | |
| Peter Manley | Anglie | 0 | 1 | 1 | |
| Wayne Mardle | Anglie | 0 | 1 | 1 | |
| Michael Smith | Anglie | 0 | 1 | 1 | |
| Mensur Suljović | Rakousko | 0 | 1 | 1 |
- Aktivní hráči jsou vyznačení tučně
- V případě identických výsledků jsou hráči řazeni abecedně
Vítězové podle zemí
| Země | Hráči | Celkem | První titul | Poslední titul |
|---|---|---|---|---|
| Anglie |
6 | 22 | 1995 | 2019 |
| Skotsko |
2 | 2 | 2018 | 2021 |
| Nizozemsko |
1 | 2 | 2015 | 2016 |
| USA |
1 | 1 | 1994 | 1994 |
| Belgie |
1 | 1 | 2020 | 2020 |
Zakončení devíti šipkami
Nejkratší možné zakončení se podařilo na turnaji sedmkrát, poprvé v roce 2020.
| Hráč | Rok (+ kolo) | Způsob | Soupeř | Výsledek |
|---|---|---|---|---|
| Phil Taylor |
2002, čtvrtfinále | 3 x T20; 3 x T20; T20, T19, D12 | Chris Mason |
Vítězství |
| Raymond van Barneveld |
2010, 1. kolo | 3 x T20; 3 x T20; T20, T19, D12 | Denis Ovens |
Vítězství |
| John Part |
2011, 1. kolo | 3 x T20; 3 x T20; T20, T19, D12 | Mark Webster |
Prohra |
| Michael van Gerwen |
2012, osmifinále | 3 x T20; 3 x T20; T20, T19, D12 | Steve Beaton |
Vítězství |
| Wes Newton |
2012, osmifinále | 3 x T20; 2 x T20, T19; 2 x T20, D12 | Justin Pipe |
Prohra |
| Phil Taylor |
2014, osmifinále | 3 x T20; 2 x T20, T19; 2 x T20, D12 | Michael Smith |
Vítězství |
| Gary Anderson |
2018, čtvrtfinále | 3 x T20; 3 x T20; T20, T19, D12 | Joe Cullen |
Vítězství |
Formát
Od počátku se turnaj hraje pouze na legy. Počet legů na vítězství se v průběhu let měnil. V historii turnaje musel vítěz vždy zápas vyhrát alespoň o dva legy, do roku 2012 neplatilo v počtu legů navíc žádné omezení.
1994
- První kolo: 8 vítězných legů
- Osmifinále: 8 vítězných legů
- Čtvrtfinále: 11 vítězných legů
- Semifinále: 11 vítězných legů
- Finále: 16 vítězných legů
1995–1996
- První kolo: 8 vítězných legů
- Osmifinále: 8 vítězných legů
- Čtvrtfinále: 11 vítězných legů
- Semifinále: 13 vítězných legů
- Finále: 16 vítězných legů
1997
- Předkolo: 6 vítězných legů, za stavu 5–5 následuje rozhodující leg
- První kolo: 8 vítězných legů
- Osmifinále: 8 vítězných legů
- Čtvrtfinále: 11 vítězných legů
- Semifinále: 13 vítězných legů
- Finále: 16 vítězných legů
1998
- První kolo: 8 vítězných legů
- Osmifinále: 8 vítězných legů
- Čtvrtfinále: 13 vítězných legů
- Semifinále: 13 vítězných legů
- Finále: 18 vítězných legů
1999–2012
- První kolo: 10 vítězných legů
- Osmifinále: 13 vítězných legů
- Čtvrtfinále: 16 vítězných legů
- Semifinále: 17 vítězných legů
- Finále: 18 vítězných legů
2013–2015
- První kolo: 10 vítězných legů (zápas musí být vyhrán o dva čisté legy, za stavu 12–12 následuje rozhodující leg)
- Osmifinále: 13 vítězných legů (zápas musí být vyhrán o dva čisté legy, za stavu 15–15 následuje rozhodující leg)
- Čtvrtfinále: 16 vítězných legů (zápas musí být vyhrán o dva čisté legy, za stavu 18–18 následuje rozhodující leg)
- Semifinále: 17 vítězných legů (zápas musí být vyhrán o dva čisté legy, za stavu 19–19 následuje rozhodující leg)
- Finále: 18 vítězných legů (zápas musí být vyhrán o dva čisté legy, za stavu 20–20 následuje rozhodující leg)
2016–současnost
- První kolo: 10 vítězných legů (zápas musí být vyhrán o dva čisté legy, za stavu 12–12 následuje rozhodující leg)
- Osmifinále: 11 vítězných legů (zápas musí být vyhrán o dva čisté legy, za stavu 13–13 následuje rozhodující leg)
- Čtvrtfinále: 16 vítězných legů (zápas musí být vyhrán o dva čisté legy, za stavu 18–18 následuje rozhodující leg)
- Semifinále: 17 vítězných legů (zápas musí být vyhrán o dva čisté legy, za stavu 19–19 následuje rozhodující leg)
- Finále: 18 vítězných legů (zápas musí být vyhrán o dva čisté legy, za stavu 20–20 následuje rozhodující leg)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku World Matchplay (darts) na anglické Wikipedii.
- BetVictor to Sponsor World Matchplay [online]. PDC, 2020-05-13 [cit. 2021-05-17]. Dostupné online. (anglicky)
- HIGHAM, Paul. World Matchplay Darts: Rule changes brings in sudden death leg for Blackpool [online]. Sky Sports, 2013-06-21 [cit. 2020-07-20]. Dostupné online. (anglicky)
- WAGNER, Richard. Debutant šampionem! Van den Bergh dopsal pohádku, Andersona smetl [online]. TN.cz, 2020-07-26 [cit. 2020-07-27]. Dostupné online.
- ALLEN, Dave. Taylor Receives World Matchplay Honour [online]. PDC, 2018-01-02 [cit. 2021-05-17]. Dostupné online. (anglicky)
- PHILLIPS, Josh. Betfred World Matchplay to take place behind closed doors [online]. PDC, 2020-07-01 [cit. 2020-07-20]. Dostupné online. (anglicky)