Wojciech Jerzy Has

Wojciech Jerzy Has (1. dubna 1925, Krakov – 3. října 2000, Lodž) byl polský filmový režisér, scenárista a producent. Přednášel na Státní filmové, televizní a divadelní vysoké škole Leona Schillera v Lodži (polsky Państwowa Wyższa Szkoła Filmowa, Telewizyjna i Teatralna im. Leona Schillera w Łodzi), kde působil mezi lety 1990–1996 jako rektor.

Pamětní deska - Vratislav
Wojciech Jerzy Has
Wojciech Jerzy Has (1967)
Narození1. dubna 1925
Krakov
Úmrtí3. října 2000 (ve věku 75 let)
Lodž
Místo pohřbeníDoły cemetery
BydlištěKrakov
Alma materAkademie výtvarných umění v Krakově
Povolánírežisér, scenárista
OceněníŘád Polonia Restituta
Záslužný kříž
ChoťJadwiga Has
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svou kariéru zahájil jako režisér socialisticko-realistických dokumentárních filmů. V roce 1957 natočil svůj první celovečerní film Pętla. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších tvůrců Polské filmové školy (filmy Pożegnania (neoficiálně Požehnání); 1958, Jak být milována; 1962). Proslavil se především jako tvůrce adaptací uznávaných literárních děl, mezi které patří např. Rukopis nalezený v Zaragoze (polsky Rękopisu znalezionego w Saragossie, 1968, podle Jana Potockého), Loutka (polsky Lalki, 1968, podle Bolesława Pruse) a Sanatorium na věčnosti (polsky Sanatorium pod Klepsydrą, 1973, podle Bruna Schulze).

Je držitelem mnoha prestižních ocenění, včetně cen FIPRESCI na Mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu (za Pożegnania) a na Mezinárodním filmovém festivalu v Bejrútu (za Jak být milována) a Ceny poroty na Filmovém festivalu v Cannes (za Sanatorium na věčnosti).

Mládí a vzdělání

Wojciech Jerzy Has se narodil 1. dubna 1925 v Krakově.[1] Během německé okupace polských zemí studoval na Obchodní škole v Krakově (polsky Szkoła Handlowa w Krakowie) a po jejím zrušení v roce 1943 na Akademii výtvarných umění v Krakově (polsky Akademia Sztuk Pięknych im. Jana Matejki w Krakowie).[2] Po skončení druhé světové války pokračoval ve studii na znovu legalizované Akademii výtvarných umění. V prosinci 1945 se také přihlásil na filmové učiliště, jehož vedoucím byl Stanisław Furmanik.[1] V rámci výuky měl možnost zhlédnout několik filmů, které zachytil Antoni Bohdziewicz z nacistické propagandistické kanceláře Film und Propaganda, včetně Nábřeží mlh od Marcela Carného (1938), Její první ples od Juliena Duviviera (1937), Paracelsus od Georga Wilhelma Pabsta a Ivan Hrozný od Sergeje Michajloviče Ejzenštejna (1944).[3] V roce 1946 se stal asistentem kameramana Polského filmového týdeníku pro film Skroplone powietrze (1946).[4] Filmový kurz absolvoval 4. července 1946.[5]

Soukromý život

Wojciech Jerzy Has byl třikrát ženatý. Jeho první manželka se jmenovala Bronisława Elżbieta, která se po rozvodu přestěhovala společně se synem Markem do Švédska.[6] Podruhé se oženil s Jadwigou Krawczykovou,[7] s kterou se časem také rozvedl.[5] Později měl Has vztah s Barbarou Lewandowskou, která před svou smrtí v roce 1985 sestříhala tři jeho filmy (Nieciekawa historia; 1982, Pismak; 1984, Hřišníkovy soukromé paměti; 1985).[8] Smrt Lewandowské Hase velmi zasáhla.[5] Jeho třetí ženou byla Wanda Ziembicka, s níž žil až do své smrti.[5] Několik let trvalo také přátelství mezi Hasem a Małgorzatou Burzyńskou-Keller a Sławomirem Kryńským, kteří s Hasem trávili poslední chvíle jeho života.[9]

Wojciech Jerzy Has zemřel 3. října 2000 v Lodži.[10]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wojciech Jerzy Has na polské Wikipedii.

  1. Zajiček, s. 13.
  2. Nawój.
  3. Zajiček, s. 15.
  4. Zajiček, s. 16.
  5. Zajiček, s. 17.
  6. Zajiček, s. 16–17.
  7. Jadwiga Has [online]. FilmPolski [cit. 2021-11-16]. Dostupné online.
  8. Barbara Lewandowska-Conio [online]. filmpolski.pl [cit. 2021-11-16]. Dostupné online.
  9. WOJCIECHOWSKI, Piotr. Był Has, nie było nas… [online]. wiez.pl, 2019-10-03 [cit. 2021-11-16]. Dostupné online.
  10. ZMARŁ WOJCIECH JERZY HAS [online]. KULTURA, 2000-10-03 [cit. 2021-11-16]. Dostupné online.

Bibliografie
  • Edward Zajiček. Filmowe ogrody Wojciecha Jerzego Hasa. Příprava vydání Małgorzata Jakubowska, Kamila Żyto, Anna M. Zarychta. 2011. vyd. Lodž: Państwowa Wyższa Szkoła Filmowa, Telewizyjna i Teatralna im. L. Schillera w Łodzi Kapitola Wspólny pokój i inne wspomnienia o Wojciechu Hasie, s. 13–17.
  • Ewa Nawój. Wojciech Jerzy Has [online]. Culture.pl [cit. 2021-11-16]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.