Wishbone Ash

Wishbone Ash, Charlotte, N.C., USA, 1972

Wishbone Ash byli založeni v říjnu 1969 baskytaristou Martinem Turnerem a bubeníkem Steve Uptonem. Když původní kytarista skupiny Tanglewood, Martinův bratr Glenn Turner opustil trio a odešel do rodného Devonu, jejich manažer, Miles Copeland podal inzerát, kterým hledal kytaristu a klávesistu. Po rozsáhlém, hledání kytaristy, se skupina nemohla rozhodnout mezi dvěma finalisty, Andy Powellem a Tedem Turnerem. Bylo navrženo aby zkusili oba kytaristy a vyzkoušeli „který z nich zní lépe“. Když hledali jméno pro novou skupinu, napsali členové skupiny své návrhy na dva listy papíru a Martin Turner vybral po jednom slovu z každého listu - 'Wishbone' a 'Ash'.[1]

Debutové album Wishbone Ash bylo vydáno v roce 1970. O rok později skupina vydala album Pilgrimage. Největším komerčním úspěchem roku 1972 bylo album Argus. Album bylo čtenáři časopisu Sounds vybráno jako "Nejlepší album roku" a časopisem Melody Maker jako "Top British Album". O albu "Argus" se teď hovoří jako o jednom z klasických alb všech dob. Wishbone Ash získali mezinárodní uznání pro jejich živá vystoupení konaná po celém světě.[2]

Skupina začala hrát ve významných koncertních halách jako hlavní bod programu. Album Wishbone Four (1973) bylo první nahrávkou pořízenou bez producenta Dereka Lawrence, protože skupina se rozhodla album produkovat sama. V roce 1973 skupina vydala živé dvojalbum nazvané Live Dates. Nedlouho potom skupinu opustil kytarista Ted Turner. Nahradil ho kytarista Laurie Wisefield, skupina přesídlila do Spojených států a nahrála album There's the Rub (1974). Další album, Locked In (1976), produkoval Tom Dowd, skupina přešla k měkčímu rocku a na koncertních turné začala používat hráče na klávesové nástroje.

V roce 1976 se albem New England vrátili k tradičnímu hudebnímu stylu Wishbone Ash. Front Page News (1977) bylo posledním americkým albem tohoto období a obsahovalo mix rockových skladeb s měkčími.

V roce 1978, po letech experimentálních alb, se skupina rozhodla vrátit ke svým kořenům albem No Smoke Without Fire, které bylo prvním albem produkovaným Derekem Lawrencem od dob alba Argus v 1972. Album obsahovalo hlavně písně napsané Laurie Wisefieldem a Martinem Turnerem. Skupina se pak šest měsíců věnovala nahrávání dalšího alba Just Testing. Bylo vydáno v únoru 1980 a obsahovalo hlavně věci od Martina Turnera. Vydavatelství MCA na skupinu tlačila, aby hrála více komerční hudbu a tak skupina omezila činnost zpěváka Martina Turnera pouze na basovou kytaru. Po jedenácti letech se front man a spoluzakladatel skupiny rozhodl svou neudržitelnou pozici vzdát a ve skupině Wishbone Ash skončil.

Turner byl nahrazen Johnem Wettonem, který dříve působil ve skupině King Crimson a několika dalších klasických rockových skupinách. Album Number the Brave bylo vydáno v roce 1981 a představilo Wettonův sólový zpěv pouze na jedné skladbě, ačkoliv během nahrávání alba nabízel své skladby a například "Here Comes the Feeling", které nahrála skupina Asia na svém debutové albu v roce 1982.

Wetton byl během turné k albu Number the Brave nahrazen baskytaristou Uriah Heep Trevorem Bolderem. Ke skupině se připojila také zpěvačka Claire Hamill, která zpívala doprovodné vokály na obou albech, Just Testing i Number the Brave. Noví Wishbone Ash pak byli kritiky hodnoceni rozdílně. V roce 1982, po odchodu Claire Hamill, začala skupina experimentovat s heavy metalem na albu Twin Barrels Burning. Překvapivě se album v hitparádách dostalo nejvýše za celou historii Wishbone Ash.

Trevor Bolder opustil skupinu, aby se připojil k obnoveným Uriah Heep v roce 1983 a byl nahrazen baskytaristou/zpěvákem Mervynem Spencem (ex-Trapeze). Skupina pokračovala v heavy metalovém stylu a album Raw to the Bone (1985) se stalo prvním albem Wishbone Ash album, které neproniklo do hitparád. Nedlouho poté skončil po jedenácti letech Laurie Wisefield, který pak pokračoval s umělci jako Tina Turner, Joe Cocker, Roger Chapman, Jeff Wayne a se skupinou Queen v muzikálu We Will Rock You. Byl nahrazen Jamie Cromptonem, který byl krátce na to zastoupen Philem Palmerem. Začátkem roku 1986 skončil Mervyn Spence a byl nahrazen ex-Kinks baskytaristout Andy Pylem.