Willy Haas

Willy Haas byl synem židovského právníka. Studoval právo a v mladém věku se připojil k literárnímu kruhu se svými přáteli Franzem Werfelem, Paulem Kornfeldem a Johannesem Urzidilem. Měl osobní kontakty s Franzem Kafkou a Maxem Brodem. Scházeli se v Praze v Café Arco, kam chodíval také Ernst Polák, manžel Mileny Jesenské.[3]

V letech 1911–1912, ještě jako student práv, byl společně s Norbertem Eislerem redaktorem časopisu Herder-Blätter, který vydával práce začínajících autorů.[4] Časopis publikoval i několik jeho esejí. V roce 1913 odešel do Lipska a stal se lektorem ve vydavatelství Kurta Wolffa. Po první světové válce odešel Haas do Berlína, kde pracoval jako redaktor, scenárista a filmový i divadelní kritik. Zde se oženil s Jarmilou Haasovou-Nečasovou, ale manželství dlouho nevydrželo. Společně s Ernstem Rowohltem založil v roce 1925 týdeník Die Literarische Welt.

Hrob Willy Haase a Herty Haas, hřbitov v Ohlsdorfu

Když byl v roce 1933 opakovaně prohledáván jeho byt v Berlíně, vrátil se do Prahy. Zde pracoval jako redaktor novin. Literární magazín Welt im Wort (Svět ve slově), založený Haasem v Praze, z finančních důvodů brzy skončil. Po německé okupaci Prahy v roce 1939 emigroval nejprve do Itálie a odtud do Indie, kde pracoval jako scenárista alespoň dvou indických filmů Mohana Bhavnaniho.[5][6] Vydělával si též jako cenzor pro britskou armádu v Indii. Po skončení války se přesunul do Londýna a v roce 1948 se vrátil do Německa do Hamburku. Tam psal pro několik časopisů a novin, např. Die Welt a Welt am Sonntag.[7]

Haas byl třikrát ženatý: v letech 1919-1921 s překladatelkou Jarmilou Ambrozovou, od roku 1924 do roku 1936 s Hannou Waldeckovou (která mu v roce 1925 porodila syna) a od roku 1947 s Hertou Doctor. Willy Haas a jeho manželka Herta jsou pohřbeni v Ohlsdorfském hřbitově v Hamburku.

• 1922: Der Kampf ums Ich
• 1922: Der brennende Acker
• 1923: Im Namen des Königs
• 1924: Der geheime Agent
• 1924: Dr. Wislizenus
• 1925: Das Mädchen mit der Protektion
• 1925: Die freudlose Gasse
• 1926: Man spielt nicht mit der Liebe
• 1926: Die Brüder Schellenberg
• 1927: Das tanzende Wien
• 1927: Die Weber
• 1928: Heut tanzt Mariett
• 1928: Der Biberpelz
• 1928: Du sollst nicht ehebrechen!
• 1929: Napoleon auf St. Helena
• 1930: Der Galgentoni / Erlebnis einer Nacht (Tonka Sibenice)
• 1933: L'amour qu'il faut aux femmes
• 1933: Wege zur guten Ehe (nach van de Velde)
• 1940: Jhoothi Sharm
• 1940: Prem Nagar