William Allen Fuller

William Allen Fuller (15. duben 1836 – 28. prosinec 1905) byl průvodčím u Western and Atlantic Railroad. Proslavil se během občanské války, stal se vůdcem pronásledování seveřanů, kteří unesli jižanský vlak s lokomotivou General. Tato epizoda vstoupila do dějin jako Velká lokomotivní honička a stala se námětem pro film Frigo na mašině.

William Allen Fuller
Narození15. dubna 1836
Spojené státy americké
Úmrtí28. prosince 1905 (ve věku 69 let)
Místo pohřbeníOakland Cemetery
BydlištěAtlanta
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mládí

Fuller se narodil na venkovském nádraží Morrow v Henry County v Georgii. Jeho otec se jmenoval William Alexander Fuller. William Allen navštěvoval místní školy a poměrně brzy se oženil.

V devatenácti letech, 8. září 1855 nastoupil k Western & Atlantic Railroad. V roce 1861, na počátku občanské války, již pracoval jako průvodčí na vlacích z Atlanty.

Velká lokomotivní honička

Podrobnější informace naleznete v článku Velká lokomotivní honička.

Ráno 12. dubna 1862 zastavil smíšený vlak vedený lokomotivou General v Big Shanty (nyní Kennesaw, Georgie), aby cestující i četa mohli posnídat. Přestávky využil unionistický špión James J. Andrews se svými komplici a lokomotivu se třemi krytými vozy unesli. Fuller začal pronásledovat únosce, nejdříve během, pak na ruční drezíně. V Etowah potkal starou lokomotivu Yonah, se kterou pokračoval do Kingstonu, odkud pokračoval na novějším stroji William R. Smith. Brzy ale dojeli k místu poškozenému únosci, a tak další dvě míle pokračoval Fuller opět po svých. Jelikož únosci systematicky poškozovali telegrafní vedení, nebylo možno varovat osazenstvo stanic, kterými měli projet.

V Adairsville potkal vlak směřující na jih s lokomotivou Texas. Její strojvůdce, Peter J. Bracken, ještě po letech s hrůzou vzpomínal na riskantní jízdu tendrem napřed [1] Nedaleko od Chattanoogy nalezli opuštěného Generala s dohasínajícím ohněm, únosci se mezitím rozprchli do okolních lesů. Generala zapřáhli, v Adairsville dobrali odpojený vlak a dorazili do Atlanty. Únosci byli všichni zajati a někteří z nich, včetně Andrewse, oběšeni.

Státní shromáždění Georgie později vyhlásilo, že „Jednání pana průvodčího Fullera a dalších zúčastněných na nebezpečném pronásledování v době, kdy špióni ovládli vlak, si zaslouží nejvyšší vyznamenání a uznání ze strany Všeobecného shromáždění.“[2]

Za úspěšné pronásledování byl Fuller 3. srpna 1863 guvernérem Josephem E. Brownem povýšen na 6 měsíců na kapitána nezávislé státní železniční gardy, v únoru 1864 bylo toto povýšení prodlouženo. Fuller najímal a cvičil příslušníky domobrany k obraně georgijských železnic, aby se již podobný únos nemohl opakovat.

Po válce

Po občanské válce sloužil Fuller od září do října 1865 jako vrchní maršál města Atlanty. V lednu 1870 opustil W&ARR a na dva roky přešel k Macon & Western Railroad. V roce 1872 zemřela jeho první žena, Lulu (Asher) Fullerová. Žádné z jejich čtyř dětí se nedožilo dospělosti. V roce 1874 si vzal za ženu Susan C. Alfordovou, se kterou měl pět dětí. V roce 1876 se vrátil k Western & Atlantic. Na sklonku života se stal obchodníkem v Atlantě. Tam také zemřel a byl pohřben na oaklandském hřbitově[3].

V roce 1950 udělil stát Georgie Fullerovi zvláštní zlatou medaili na počest jeho činů během velké lokomotivní honičky. Medaile byla 15. května 1950 předána jeho synovi, Williamu Alfordu Fullerovi.[3]

Reference

  1. Vzpomínka strojvůdce Texasu na konci článku. www.andrewsraid.com [online]. [cit. 2012-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-17.
  2. Zápisy Georgia State Assembly z roku 1862
  3. Fullerův životopis na Andrewsraid.com Archivováno 4. 2. 2012 na Wayback Machine

Odkazy

Externí odkazy

V tomto článku byl použit překlad textu z článku William_Allen_Fuller na anglické Wikipedii.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.