Wilhelm Reinhard von Neipperg
Hrabě Wilhelm Reinhard von Neipperg (27. května 1684, Schwaigern – 26. května 1774, Vídeň) patřil ke členům šlechtického rodu Neippergů a byl rakouským polním maršálem.
Vilém Reinhard z Neippergu | |
---|---|
Narození | 27. května 1684 Schwaigern |
Úmrtí | 26. května 1774 (ve věku 89 let) Vídeň |
Povolání | voják |
Ocenění | rytíř Řádu zlatého rouna |
Děti | Marie Vilemína z Neippergu |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mládí prožil ve Stuttgartu a roku 1702 vstoupil ve Vídni do císařských služeb. V pluku svého otce dosáhl roku 1715 hodnosti plukovníka. Vyznamenal se ve válkách proti Turkům. V roce 1717 se stal zastupujícím majitelem pluku a roku 1724 převzal pluk (císařský pěší pluk č. 7) svého otce. Roku 1726 byl povýšen do říšského hraběcího stavu.
Roku 1730 se stal guvernérem Lucemburku, v roce 1733 se účastnil polního tažení v Itálii a pomohl uvolnit obleženou Mirandolu. V roce 1737 byl jmenován guvernérem Temešváru bojoval s Turky.
V roce 1741 velel rakouské armádě ve Slezsku, kde 10. dubna 1741 prohrál bitvu u Mollwitz. Krátce po bitvě byl povýšen do hodnosti polního maršála. Roku 1743 se účastnil bitvy u Dettingenu, po bitvě byl odvelen do Vídně kde se roku 1753 stal velícím generálem zde umístěných armádních sborů. Byl jmenován rytířem Řádu zlatého rouna. Roku 1755 se stal viceprezidentem říšské válečné rady. Zemřel roku 1774 ve Vídni.
Rodina
Byl synem císařského polního maršála Eberharda Friedricha Neipperga (1656-1725) a jeho manželky Margarety Lucretie von Hornberg. S manželkou Marií Franziskou Theresii, hraběnkou Khevenhüller-Frankenburg měl 3 děti:[1]
- Johanna Juliana Christiana Josepha hraběnka von Neipperg (* 16. února 1726)
- Leopold Joseph Johannes Nepomuk hrabě Neipperg (* 27. března 1728)
- Maria Wilhelmina Neipperg (30. dubna 1738)
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vilém Reinhard z Neippergu na Wikimedia Commons
Literatura
- Karl Sommeregger: Neipperg, Wilhelm Reinhard Graf. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 52, Duncker & Humblot, Leipzig 1906, s. 610–612