Wide-field Infrared Survey Explorer

Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE) je infračervený kosmický teleskop provozovaný americkým Úřadem pro letectví a kosmonautiku. Mise WISE odstartovala ze základny Vandenberg 14. prosince 2009 ve 14:09 UTC. Na oběžnou dráhu byla družice dopravena nosnou raketou Delta II model 7320-10. Úkolem mise bude pořizovat snímky celé oblohy po dobu šesti měsíců. Snímky budou pořizovány ve spektru vlnových délek od 3 do 25 μm. Teleskop sondy WISE je přibližně tisíckrát citlivější než předchozí teleskopy pro pozorování oblohy, jakými byly IRAS, AKARI a COBE. Po dobu trvání mise bude pořízeno přibližně 1,5 milionu snímků. Pozorovány budou objekty sluneční soustavy jako jsou asteroidy, objekty naší galaxie jako jsou chladné tmavé hvězdy zvané hnědí trpaslíci a vzdálené galaxie.

WISE
Jiné názvyWISE, Explorer 92, MIDEX 5
COSPAR2009-071A
Katalogové číslo36 119
Start14. prosince 2009
KosmodromVandenberg AFB
Nosná raketaDelta II
Typ oběžné dráhyPolární dráha synchronní se sluncem
Trvání mise12 let a 99 dní
plán: 10 měsíců
ProvozovatelNASA
VýrobceBall Aerospace

Lockheed Martin
Space Dynamics Laboratory

SSG Precision Optronics
Druhkosmický teleskop
ProgramExplorer
Hmotnost750 kg
Výška2,85 m
Parametry dráhy
Centrální tělesoZemě
Apocentrum531 km
Pericentrum526 km
Sklon dráhy97.51°
Doba oběhu95.22 min
Aktuální poziceheavens-above.com
Teleskop
Průměr 0,4 metru
Vlnová délka 3—25 μm
Přístroje
Nese přístrojeinfračervený dalekohled
Oficiální webhttp://wise.ssl.berkeley.edu/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Sonda byla postavena společností Ball Aerospace a je postavena na architektuře Ball Aerospace RS-300, která byla ověřena při misi technologického demonstrátoru Orbital Express. Těleso je na oběžné dráze stabilizováno ve třech osách. Dodávku elektrické energie zajišťují solární panely, připevněné k trupu. Komunikaci s řídícím střediskem zajišťuje vysoko—zisková anténa, pracující v pásmu Ku. Data jsou přenášena pomocí sítě geostacionárních komunikačních družic Tracking and Data Relay Satellite System. Chlazení teleskopu bylo navrženo a postaveno společností Lockheed Martin a je realizováno pomocí nádoby zvané cryostat, která je naplněna vodíkem v pevném skupenství. Teplota je udržována na 15 kelvinech.

Vědecké úkoly

Sonda WISE je schopna sledovat oblohu ve čtyřech vlnových délkách infračervené části elektromagnetického spektra. Detektory mají mez citlivosti 120, 160, 650, a 2600 µJy pro vlnové délky 3,3, 4,7, 12, a 23 mikronů.

  • Pásmo 1 - 3,4 μm—Snímkování hvězd a galaxií.
  • Pásmo 2 - 4,6 μm—Snímání tepelného vyzařování z vnitřních zdrojů tepla, objekty menší než hvězdy, např. hnědí trpaslíci.
  • Pásmo 3 - 12 μm—Detekce tepelného vyzařování asteroidů.
  • Pásmo 4 - 22 μm—Detekce prachu v oblastech formování nových hvězd (materiál s teplotou 70—100 K).

Primární mise bude trvat deset měsíců. Během prvního měsíce budou prováděny testy palubních systémů, dalších šest měsíců bude probíhat samotné snímkování a další tři měsíce bude probíhat dodatečné pozorování, dokud nedojde chladicí médium.

Pokračování mise, NEOWISE

Koncem roku 2010 začal docházet tekutý vodík pro chlazení detektorů, ale dvě nejkratší vlnové délky byly použitelné i poté a pracovaly několik měsíců na projektu NEOWISE (Near-Earth Object WISE) k mapování blízkých objektů - komet a asteroidů v našem slunečním systému. Od února 2011 byl dalekohled odstaven kvůli úspoře finančních prostředků (hibernace).

Ve druhé polovině roku 2013 byl dalekohled znovu vychlazen (z 73°C na cca -200°C) a zkalibrován a projekt NEOWISE pokračuje do současnosti (předpokládaný konec životnosti v roce 2020). Teleskop zatím odhalil několik blízkých hnědých trpaslíků, několik stovek Zemi blízkých planetek (z toho několik desítek potenciálně nebezpečných, například 2013 YP139 v Apollonově skupině) a několik desítek komet (včetně komety pojmenované C/2020 F3 NEOWISE objevené v březnu 2020 a viditelné na severní polokouli v červenci 2020 pouhým okem).[1]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wide-field Infrared Survey Explorer na anglické Wikipedii.

  1. ČESKÁ ASTRONOMICKÁ SPOLEČNOST. 29. vesmírný týden 2020. ČAS [online]. [cit. 2020-07-15]. Dostupné online. (česky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.