Westliche Mittelgebirge

Westliche Mittelgebirge (doslova Západní středohoří) tvoří přírodní region (subprovincii) Středoněmecké vysočiny.

Westliche Mittelgebirge
Podzim v Eifelu

Nejvyšší bod1141 m n. m. (Brocken)

Nadřazená jednotkaStředoněmecká vysočina
Sousední
jednotky
Östliche Mittelgebirge, Südwestliche Mittelgebirge, Nordwestdeutsches Tiefland, Nordostdeutsches Tiefland
Podřazené
jednotky
Niedersächsisches Bergland, Harz, Süderbergland, Westerwald, Taunus, Hunsrück, Moseltal, Mittelrheingebiet, Eifel, Westhessisches Bergland, Osthessisches Bergland, Gutland, Pfälzerwald, Saar-Nahe-Bergland

SvětadílEvropa
StátNěmecko Německo
Belgie Belgie
Lucembursko Lucembursko
Francie Francie
Horninybřidlice, vápenec, pískovec, rula
PovodíRýn, Weser, Labe
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podle německého členění se Středoněmecká vysočina dělí na následující oblasti:

  • Mittelgebirgsschwelle (Středoněmecké vysočiny)
    • Westliche Mittelgebirge (Západní středohoří)
      • Niedersächsisches Bergland mit Weser- und Leine-Bergland (D36/36-37,53, Dolnosaská vrchovina s Weserskou a Leinskou vrchovinou)
      • Harz (D37/38)
      • Süderbergland (D38/33)
      • Westerwald (D39/32)
      • Gießen-Koblenzer Lahntal (D40/31, Gießensko-koblenecká kotlina)
      • Taunus (D41/30)
      • Hunsrück (D42/24)
      • Moseltal (D43/25, Moselské údolí)
      • Mittelrheingebiet (D44/29, Střední Porýní)
      • Eifel mit Vennvorland (D45/27-28,56, Eifel s podhůřímí Vennu)
      • Westhessisches Bergland (D46/34, Západohesenská vrchovina)
      • Osthessisches Bergland (D47/35, Východohesenská vrchovina)
        • Vorder- und Kuppenrhön (mit Landrücken) (353)
        • Lange Rhön (354)
      • Gutland (Bitburger Land) (D49/26)
      • Pfälzisch-Saarländisches Muschelkalkgebiet (D50/18, Falcko-sárský trias)
      • Pfälzerwald (Haardtgebirge) (D51/17, Falcký les)
      • Saar-Nahe-Bergland (D52/19, Sársko-naheská vrchovina)

Podle členění Václava Krále[1] sem z hercynských středoevropských vysočin ležících mezi Pařížskou pánví a Českou vysočinou patří následující části:

  • Středoněmecké hornatiny a kotliny
    • Niedersächsisches Bergland
    • Westhessisches Bergland
    • Osthessisches Bergland
    • Vogelsberg
    • Rhön
    • Harz
    • Thüringer Becken und Randplatten
    • Altenburger Lößplatte
  • Rýnský příkop a okolní hornatiny
    • Côtes et plateaux lorraines
      • Plaine de la Woëwre
      • Plateau lorrain
      • Plateaux de la Vôge
    • Hautes Vosges (Vogézy)
    • Basses Vosges / Hardt
    • Saar-Nahe-Bergland
    • Oberrheinisches Tiefland / Plaine d'Alsace
    • Schwarzwald
    • Odenwald
    • Spessart
    • Süddeutsches Gäuland
    • Mainfranken
    • Südrhön
    • Schwäbisches Keuperland
    • Schwäbisches Albvorland
    • Steigerwald und Frankenhöhe
    • Coburger Land und Obermaintal
    • Vorland des Thüringer Waldes
    • Fränkisches Albvorland und Rednitzsenke
    • Ries
    • Schwäbische Alb (Švábská Alba)
    • Fränkische Alb (Franská Alba)
    • Oberpfälzer Hügelland
    • Bodenwöhrer Bucht
  • Porýnská břidličná vrchovina
    • Plateau Condrusien
    • Dépression Famennienne
    • Plateaus de Hervé / Hoogvlakte van Zuid Limburg / Vennvorland
    • Ardennes (Ardenny) / Westeifel
    • Osteifel
    • Mittelrheintal mit Neuwieder Becken
    • Moseltal
    • Hunsrück
    • Taunus
    • Lahntal mit Limburger Becken
    • Westerwald
      • Siebengebirge
    • Gladenbacher Bergland
    • Siegtal
    • Süderbergland
      • Rothaargebirge

Reference

  1. Václav Král: Fyzická geografie Evropy. Academia, Praha, 1999. ISBN 80-200-0684-2
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.