Westland Wagtail

Wagtail byl u firmy Westland Aircraft v Yeovilu navržen v roce 1917 v odpověď na specifikace Royal Air Force IA, požadující lehký stíhací letoun překonávající výkony Sopwith Camel. Konstrukční tým, vedený manažerem společnosti Robertem Brucem a hlavním kresličem Arthurem Davenportem, přišel s návrhem malého dvouplošníku s jednokomorovým systémem vzpěr, poháněného hvězdicovým motorem ABC Wasp o výkonu 170 hp (127 kW), podobně jako ostatní stroje vznikající podle stejných požadavků, BAT Bantam a Sopwith Snail. Wagtail měl konvenční konstrukci ze dřeva potaženého plátnem, s velkým výřezem v horním křídle zlepšujícím výhled pilota, a výzbrojí tvořenou dvěma synchronizovanými kulomety Vickers v přídi trupu.[2]^:s.132–133[3][1]^:s.74–76

V únoru 1918 byla udělena oficiální zakázka na šest prototypů (ačkoliv objednávka posledních dvou kusů byla později zrušena), včetně jednoho draku určeného k pozemním pevnostním zkouškám.[3]^:s.134 Zpoždění v dodávkách motorů vedly k odkladu letových zkoušek Wagtailu, a první, sériového čísla C4291, poprvé vzlétl až v dubnu 1918, dva měsíce po dokončení draku. Zkoušky ukázaly dobrou ovladatelnost Wagtailu, ale také nespolehlivost motoru Wasp.[1]^:s.76–77 Ačkoliv Wagtail se jevil jako nejlepší ze tří stíhaček poháněných tímto motorem, v říjnu 1918 byl další vývoj Waspu opuštěn, což spolu s koncem bojů 11. listopadu vedlo k zastavení vývoje typu a nepřijetí Wagtailu jako stíhačky.[2]^:s.135

V roce 1920 přesto došlo k objednávce dalších dvou kusů (sériová čísla J6581 a J6582),[1]^:s.79 určených jako zkušební pro nově vyvíjený hvězdicový motor Armstrong Siddeley Lynx o výkonu 150 hp (112 kW). Tyto dva stroje, se zkrácenou přední částí trupu, která měla kompenzovat větší hmotnost nového motoru a změněným tvarem svislé ocasní plochy,[1]^:s.79 byly dodány v roce 1921 a byly používány až do srpna 1922.[3]^:s.134[1]^:s.79

• Spojené království Spojené království
  • Royal Air Force
  • Royal Aircraft Establishment[1]^:s.78–79

Údaje podle[1]^:s.79–80a [4]^{:s.197a–198a}