Wellská katedrála

Wellská katedrála je katedrála anglikánské církve nacházející se v městě Wells v jihozápadní Anglii, asi 20 km jižně od Bristolu. Je sídlem biskupa diecéze Bath a Wells. Byla postavena v letech 11751490. Převážná část je postavena v raně gotickém slohu. Na její východní straně se dochovala původní mozaiková okna, což je skutečnost v rámci Anglie neobvyklá.

Wellská katedrála
Místo
StátSpojené království Spojené království
Souřadnice51°12′37,44″ s. š., 2°38′37,32″ z. d.
Základní informace
Současný majitelanglikánská církev
Architektonický popis
Stavební slohgotická architektura
Výstavba12. století
Další informace
Oficiální webOficiální web
Kód památky1382901
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Wellská katedrála
Katedrála od východu

Historie

Existují archeologické nálezy starověkého římského mauzolea z místa kde stojí současná katedrála. První kostel zde byl postaven roku 705. Pozůstatky jeho základů se dochovaly v křížové chodbě katedrály. Nejstarší zachovalou částí původní stavby jsou pozůstatky křtitelnice pocházející z roku 700.

Stavba současné katedrály byla zahájena biskupem Reginaldem de Bohun, který zemřel roku 1184. Její výstavba probíhala od konce 12. století do počátku 13. století. Hlavní chrámová loď a příčná chrámová loď jsou příkladem raně gotického slohu. Katedrála byla z větší části dokončena roku 1239 kdy byla vysvěcena. Součástí první fáze výstavby byla i stavba biskupského paláce, sborové školy, gymnázia, nemocnice pro pocestné a kaple.

Po dostavbě kapituly roku 1306 se ukázalo, že je stavba malá a nestačí pro narůstající počet poutníků, kteří se účastnili bohoslužeb. Byla zahájena dostavba zvýšené hlavní věže a osmiboké hlavní kaple ve východním křídle, která byla dokončena roku 1326. Později bylo rozšířeno východní křídlo o knihovnu vybudovanou pod jeho pilíři, ubytovnu pro členy sboru a vikáře. Od roku 1365 probíhala další etapa výstavby katedrály, jejíž součástí byla stavba jihozápadní věže západního křídla a západní brány.

V době vlády Jindřicha VII. byla stavba katedrály dokončena téměř do současné podoby. Po rušení anglických klášterů roku 1541 se příjmy katedrály snížily, byly prodány některé cennosti a oltář byl přestěhován do hlavní lodi. V období občanské války byly zničeny sochy, nábytek a okna katedrály.

V polovině 19. století byly prováděny významné opravy a rekonstrukce. Sochy byly přemístěny do křížové chodby a byly odstraněny středověké malby. Důkladnou obnovou prošel i chór. Původní dřevěné lavice byly nahrazeny novými.

Architektura

Invertovaný oblouk v lodi katedrály

Unikátním prvkem katedrály jsou dvojitě zahnuté invertované oblouky. Toto neobvyklé architektonické řešení bylo zvoleno správcem katedrály Williamem Joyem roku 1338 aby zabránil sesuv hlavní věže poté, co na ní bylo na počátku 13. století přistavěno další patro a zastřešení.

Západní průčelí je vysoké 30 m a široké 46 m a bylo zdobeno více než 500 sochami, z nichž se dochovalo asi 300. V letech 19751986 byla provedena jeho důkladná očista a obnova.

Wellská katedrála obsahuje jednu z největších sbírek mozaikového skla. Mnoho oken bylo v letech 16421643 poničeno. Nejstarším dochovaným oknem je okno v kapitule pocházející z roku 1280 a dvě okna v jižním kůru z roku 1310.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.