Wang Sien-č’

Wang Sien-č’ používal zdvořilostní jméno C’-ťing (čínsky pchin-jinem Zǐjìng​, znaky 子敬). Ve státních službách dosáhl hodnosti ředitele ling ústředního sekretariátu čung-šu šeng, proto byl v čínské literatuře tradičně nazýván „starší ředitel Wang“,[1] (či „kancléř Wang“)[2] Wang ta-ling (čínsky pchin-jinem Wáng dàlìng, znaky 王大令, doslova „velký ředitel Wang“).[1]

Wang Sien-č’ se narodil roku 344, jako sedmý syn slavného umělce a kaligrafa Wang Si-č’a.[2] Patřil k prominentnímu rodu Wangů (v první třetině 3. století reprezentovaném zejména bratranci Wang Tunem a Wang Taoem), který pocházel z Lin-iu v Šan-tungu,[1] ale jeho otec Wang Si-č’ žil převážně v Šao-singu a Wen-čou v Če-ťiangu.

Jako potomek elitního rodu zahájil roku 368 úřední kariéru, zprvu v regionálních úřadech, pak byl přeložen do císařské knihovny, kde se později stal zástupcem ředitele. Přední ťinský politik Sie An podporoval jeho kariéru[pozn. 1] a vybral si ho k sobě do ústředního sekretariátu čung-šu šeng. Poté Wang Sien-č’ nějakou dobu opět sloužil mimo metropoli (ve Fu-ťienu). Jeho úřední kariéra vyvrcholila roku 385 místem ředitele ústředního sekretariátu, čímž se stal jedním z nejvýše postavených politiků říše Ťin.[1] Dosáhl spříznění s císařským rodem. Jeho první manželkou byla jistá Čch’ Tao-mao (郗道茂, 320–361), podruhé se oženil se S’-ma Tao-fu (司馬道福), princeznou ze Sin-an (新安), dcerou císaře Ťien-wen-tiho (vládl 371–372). Jejich dcera Wang Šen-aj (王神愛) se stala manželkou císaře An-tiho (vládl 397–418).[1]

Proslavil se kaligrafií, nadání k níž projevil už v dětském věku. Je kaligrafem téměř tak slavným jako jeho otec.[1] Vysoce hodnocené je zejména jeho konceptní písmo, ve kterém prý jako první spojoval znaky při tzv. „psaním jedním tahem“.[4] Zprvu byl ceněný výše než Wang Si-č’, ale tchangský císař Tchaj-cung (vládl 626–649) obdivoval Wang Si-č’a nade všechny ostatní kaligrafy, Wang Sien-č’ proto od té doby ustoupil poněkud do pozadí[2] a převládl poněkud konzervativnější styl jeho otce.[4]

Dílo Wang Sien-č’a, spolu s dílem jeho otce Wang Si-č’a ovlivnilo většinu pozdějších čínských kaligrafů.[2] Jejich dílu byla věnována mimořádná pozornost, několik set jejich uchovaných dopisů a poznámek bylo po staletí kopírováno a opisováno. Zachovaly se však pouze kopie a opisy, všechny originály jsou ztraceny.[2]