Waldekova vila

Svatba Emilie Waldekové s Otakarem Kmochem se konala 10. září 1929, plány vily určené jako svatební dar byly schváleny 19. září 1932 a dům pak byl budován až do roku 1933.[1] Kolaudace proběhla v roce 1937.[2] Ještě ve 30. letech 20. století musela Emilie Waldeková-Kmochová dům prodat, protože její rodiče, kteří jí vilu věnovali, nebyli schopni splácet hypotéku, jejímž prostřednictvím byl dům financován. V roce 1948 pak byla vila vyvlastněna a rozdělena na dva samostatné byty.[1]

Od jara 2016 ve vile současní majitelé provozují kulturní a společenské centrum (organizují koncerty, výstavy, přednášky, workshopy…). Zajímavostí je, že kvůli zachování čistoty v interiéru vily, která i nadále slouží primárně jako obytný prostor, musí návštěvníci kulturních událostí chodit uvnitř naboso, nebo si přinést vlastní přezůvky.[3]

Dům navrhl Kotěrův žák František Janda, který musel svým návrhem řešit nepravidelnou parcelu obrácenou rohem do křižovatky směrem k centru města. Vilu pojal jako z průčelí symetrickou stavbu se zaoblenými nárožími přecházejícími v terasy.[1] Důsledkem tohoto návrhu je, že místnosti v interiéru domu mají oblé některé rohy.[3]

Byt majitelky a její rodiny byl situován do zvýšeného přízemí a měl jednoznačně reprezentativní charakter: i ložnice byla s obývacím pokojem a jídelnou spojená širokými posuvnými dveřmi, pouze v ložnici samotné byly závěsem odděleny dvě kóje s jednolůžky, představující jediné skutečně soukromé prostory v domě. Dům neobsahoval ani žádný dětský pokoj, přestože rodina měla malého syna.[1]

• 
  Pohled na průčelí domu
• 
  Pohled na severní nároží
• 
  Pohled z jihozápadu

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Waldekova vila na Wikimedia Commons