Vztlakové těleso

Vztlakové těleso je takové uspořádání letadla nebo kluzáku s pevnými plochami, kdy samotný tvar trupu vytváří významnou část vztlaku. Některá provedení se tvarem mohou podobat samokřídlům[1], např. Vought XF5U.

Letoun X-24 vyráběný mezi lety 1963 a 1975 v rámci experimentálního programu americké armády.

Historie a použití

Koncept vztlakového tělesa se objevoval od počátků aeronautiky, ale výraznější práce se datují do 60. let 20. století (NASA[2], MiG[3]). Běžně se tento konstrukční princip uplatňuje u stíhacích letounů, např. MiG-29 nebo F-15. Jako vztlaková tělesa jsou stavěny i hybridní vzducholodě.[4]

Vztlaková tělesa v kosmonautice
Vztlaková tělesa (zleva) X-24A, M2-F3 a HL-10. (NASA)

Některé z výhod "čistých" vztlakových těles (zejména dobrý vztlak za hypersonických rychlostí při zachování kompaktního tvaru) jsou potenciálně nejvýraznější v kosmonautice jako tvary návratových modulů kosmických lodí (Kliper, X-38, HL-20, X-33), přičemž některé byly i bezpilotně otestovány alespoň za nízkých rychlostí. Při vývoji raketoplánů v USA i SSSR byly zvažovány i konstrukce tohoto typu (např. návratem z oběžné dráhy otestovaný americký X-23[5] nebo ruský BOR-4). Pokusné vztlakové těleso IXV testuje i ESA[6]. V současnosti má šanci na realizaci i miniraketoplán Dream Chaser od Sierra Nevada Corporation[7].

Odkazy

Reference
  1. Facetmobile
  2. NASA Dryden Fact Sheet - Lifting Bodies
  3. Spiral OS, M.Wade, Encyclopedia Astronautica
  4. The new vehicle set to revolutionise the skies, BBC News, 4. ledna 2011
  5. Prime, M.Wade, Encyclopedia Astronautica
  6. Europe's IXV 'space wedge' performs drop test, BBC, 20.6.2013
  7. Dream Chaser na NASAspaceflight

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.