Vzpírání na Letních olympijských hrách 2000

Soutěže vynikaly vysokým počtem překonaných světových rekordů. Celkem padlo devět mužských a 17 ženských světových rekordů, 23 olympijských rekordů a 10 juniorských světových rekordů.[1] O tři rekordy se postaral Turek Halil Mutlu v nejlehčí kategorii do 56 kilogramů, maximum ale ve dvojboji překonal i Husejn Rezazadeh z Íránu, který v kategorii nad 105 kilogramů porazil obhájce vítězství Němce Ronnyho Wellera a získal neoficiální titul nejsilnějšího muže her.[2] I tuto kategorii postihl doping, kvůli užití zakázaného stanozolu byl diskvalifikován Armén Ašot Danieljan, původně třetí, a musel vrátit bronzovou medaili.[3]

Podobně dopadli i bulharští vzpěrači Ivan Ivanov (původně druhý v kategorii do 56 kg), Sevdalin Minčev Angelov (původně třetí v kategorii do 62 kg) a Isabela Dragnevová, která původně měla být historicky první vítězkou olympijské vzpěračské soutěže žen (kategorie do 48 kg byla na programu jako první ženská 17. září). Bulhaři užívali zakázaná diuretika. Po těchto případech byl rozhodnutím Mezinárodní vzpěračské federace vyloučena celá bulharská reprezentace a měla odcestovat,[4] ale nakonec zůstala a vybojovala ještě další medaile.

Šokem jiného druhu byl výpadek Turka Naima Suleymanoglu, který po vítězstvích na předchozích třech olympijských hrách ani zdaleka nezvládl základ 145 kg v trhu a skončil bez úspěšného pokusu.[5] Jeho rekord tří zlatých medailí vyrovnal na Hrách v Sydney Řek Pyrros Dímas.

Dopingová aféra zasáhla i českou výpravu. Zbyněk Vacura byl vyloučen z týmu cestou do Sydney kvůli tomu, že měl mít v průběhu soustředění v Praze pozitivní nález.[6] Později ale potrestán nebyl kvůli nejasnostem v případu.[7] V Sydney tak startoval v nejtěžší kategorii jen Petr Sobotka, který vzepřel 175 kg v trhu a 217,5 kg v nadhozu[8] a obsadil výkonem 392,5 kg konečné 14. místo.